Finance jsou připraveny – jde
o historicky první výzvu v rámci
Operačního programu Vývoje
a výzkumu pro inovace, který má
dostat z Evropského fondu pro
regionální rozvoj v období let 2007
– 2013 na budování infrastruktury
a zařízení přes 53 miliardy
korun. Jde o prostředky, které
jsou určeny zejména pro vysoké
školy, veřejné výzkumné instituce
a další neziskové organizace, které
se zabývají výzkumem a vývojem.
FINANCE ZA ZÁDY
Historicky první výzva v rámci
celého programu byla vyhlášena 15.
prosince 2008 pro tzv. druhou prioritní
osu – jde o Regionální výzkumná
a vývojová centra. Cílem této výzvy
je pomocí dotací podpořit vznik a rozvoj
kvalitně vybavených pracovišť,
zaměřených na aplikovaný výzkum,
ale i posílení jejich spolupráce s aplikační
sférou podle potřeb regionu.
Pro první kroky v tomto směru je
vyčleněno okolo 6 mld. korun.
K zahájení Operačního programu
Výzkum a vývoj pro inovace (OP
VaVpI) se 8. prosince 2008 odehrála
v areálu Vysoké školy báňské – Technické
univerzity Ostrava slavnostní
konference. V jejím úvodu hovořil
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže
a tělovýchovy ČR. Zdůraznil,
že se podařilo docílit skutečnosti, že
po dlouhých peripetiích byl celý program,
který přináší českému vývoji
a inovacím přes 50 mld. korun finančních
prostředků, schválen. „Dosáhli
jsme toho, co bylo možné před rokem
pokládat za nepředstavitelné“, uvedl
ministr Liška s tím, že nyní proběhne
první výzva pro celý program.
Všem, kteří sledovali vývoj v tomto
směru, musí být zřejmé, že se jedná
o obrovský úspěch MŠMT. Ten však
není jediným a hlavním, co je nutné
v současnosti zdůraznit a zviditelnit.
Tím hlavním je změna – ZMĚNA
V ČESKÉM VÝZKUMU.
NASTOLIT SYSTÉMOVÉ ZMĚNY
Jak ve svém vystoupení zdůraznil
ministr Liška, český výzkum není
v globálu špatný, ovšem schází
mu špičkovost. A s tím souvisí řada
nutných systémových změn. Ty
jsou prozatím nastíněny v Reformě
systému výzkumu, vývoje
a inovací ČR, která byla schválena
vládou v březnu 2008. V těchto
souvislostech se tudíž ukazuje, že
Operační program VaVpI je jedinečnou
příležitostí jak posílit český
výzkum a současně realizovat řadu
důležitých kroků, které se tak stanou
rychlejšími a důslednějšími.
Zejména tomu bude v případech,
kdy budou podpořeny významnými
investicemi do center, která připraví
kvalitní projekty. „Reforma je tedy
směrem, kterým chceme jít, a zmíněný
program se stává prostředkem,
který může republiku v tomto směru
posunout vpřed“, prohlásil ministr.
Podle něj se po realizaci reformy
a OP VaVpI český výzkum změní
a je potřeba se na to připravit.
Musí se změnit chování poskytovatelů
dotací i jejich příjemců,
ale na změny je nutno přistoupit
zodpovědně na obou stranách. To
hlavní je – musí se změnit celková
kultura. Poskytovatel nabízí dotaci
za jistých podmínek, ale za ni také
něco adekvátního žádá. Závazky na
straně příjemce dotací musí odpovídat
výši dotace, být konkrétní,
dostatečně věrohodné a relevantní.
Na někoho změny dopadnou příznivě,
na jiného naopak nepříznivě.
Žadatel, který svým závazkům
dostojí, se může spolehnout na to,
že v budoucnu získá kvalitní podmínky
pro svou činnost. Ale může
tomu být také naopak. Ač to zní
poněkud banálně, může to znamenat
doslova revoluční změny v chování
výzkumných organizací.
KASKÁDA ZMĚN
V reformě půjde především o tyto
změny:
l základními pilíři změny bude
zejména excelence výzkumu a jeho
relevance. Důrazem na excelenci se
tak český výzkum stane dostatečně
konkurenceschopným a republika
tak dostane pevné místo na mapě
evropského, ale i světového výzkumu.
Relevance povede k těsnějšímu
propojení výzkumných pracovišť
s uživateli výsledků a jejich aplikacemi.
Výzkum by se tak měl stát akcelerátorem
inovací, která země potřebuje,
aby byly konkurenceschopné
l musí se také změnit chování
samotných aktérů výzkumu. „Je třeba
otevřít dveře pracoven a laboratoří,
vyjít ven, navazovat těsné kontakty
s uživateli výsledků výzkumu“, uvedl
ministr Liška. Ale také se zároveň
ptát, čím může být výzkum prospěšný
pro společnost, ekonomiku a sociální
soudržnost země.
l půjde o proces dlouhodobý, který
ponese výsledky za desítky let – ale
to musíme říci již nyní, že se tímto
směrem hodláme vydat, abychom po
desetiletích mohli sklidit výsledky
náročné dlouhodobé práce. Celý dlouhodobý
systém výzkumu by tak měl
produkovat aplikovatelné výsledky
s vysokou přidanou hodnotou, také
přitahovat kvalifikovanou pracovní
sílu, a to v souhrnu bude mít dopad
na zvýšení konkurenceschopnosti
regionů. Vysoká přidaná hodnota
projektů je velmi důležitá.
CO MUSÍ BÝT JINAK
Pro úspěšnost navrhovaných
změn je důležité, jak budou nastavena
pravidla fungování. Ta musí
jednoznačně odpovídajícím způsobem
odměňovat ty nejlepší, a zároveň
musí motivovat ke špičkové
kvalitě výzkumu a vyšší relevanci
výsledků. Na tom MŠMT pracuje
již déle a program OP VaVpI
na těchto předpokladech stojí.
Musí se ale také významně změnit
samy výzkumné organizace včetně
zvýšení odpovědnosti vedoucích
výzkumných pracovišť. Nezanedbatelné
jsou i faktory jako zkvalitnění
systémů řízení včetně finančního
řízení a je potřeba se také
plně a soustavně věnovat transferu
a využití výsledků i práci s uživateli
výsledků. Podobných pravidel
pro budoucnost a lepší perspektivu
vývoje a výzkumu uvedl ministr
Liška více, ovšem mnohá z nich
vyzněla jako obehrané klišé.
Bylo to například v poznámce
k procesu ohodnocení. Ten není
podle ministra Lišky jednoduchý
a je náročný pro žadatele, kteří musí
převzít v Reformě aktivní roli včetně
závazku konkrétních reformních
kroků. „Za řídicí orgán mohu říci,
že se snažíme nastavit proces jako
maximálně transparentní“, uvedl
ministr Liška. Dokladem toho má
být fakt, že projekty se budou předkládat
česky i anglicky a rozhodující
slovo v hodnocení odborné kvality
budou mít zahraniční experti.
Pro nový systém se musí nastavit
pravidla, která budou odměňovat
ty nejlepší a budou motivovat ke
špičkové kvalitě výzkumu a vyšší
relevanci výsledků. Celý program
na těchto předpokladech stojí.
Významně se musí změnit i samy
výzkumné organizace – od zvýšení
odpovědnosti vedoucích výzkumných
pracovišť přes zkvalitnění systémů
řízení po řízení finanční. Ale
také se soustavně věnovat transferu,
využití výsledků práce a kontaktům
s uživateli výsledků. Slova motivující,
leč zčásti bezobsažná. Praxe je
nejdůležitější.
SOUVISLOSTI A PRAXE
V rámci konference hovořil také
Tomáš Čermák, rektor VŠB – TU
Ostrava o vztahu školy a jejím
vývoji k výzkumu a vývoji. V mezidobí
došlo k velké restrukturalizaci
oborů, prostor dostaly nanotechnologie
nebo megatronika. Studentů
je nyní stále dost (v roce 2008 bylo
vyřazeno na 4800 absolventů). Kraj
je v republice nejlidnatější a jeho
příspěvek k HDP je druhý nejvyšší.
Patří také do trvalé sféry zájmu
zahraničních investorů. Rektor očekává,
že nadále potrvá zájem především
o strojírenské obory, ale také
o elektrotechniku či automobilový
průmysl. Škola se výzkumu a vývoji
hlouběji věnuje nejméně 7 let, má
dvě centra pokročilých inovačních
technologií. „Jsem přesvědčen, že
znalostní technika není možná bez
kvalitních investic do studentů, kteří
přinášejí značné efekty“, uvedl
rektor Čermák. Je však smutné, že
náklady na jednoho studenta v ČR
jsou zhruba desetinové oproti studentovi
například v Dánsku.
V dalším průběhu jednání hovořil
o aktuálním stavu implementace
Operačního programu, zejména
o jeho prioritních osách a přehledu
alokací Jan Vitula, vrchní ředitel
sekce řízení operačních programů
EU MŠMT. Uvedl centra, která mají
potenciál být do roku 2015 mezinárodně
viditelnou výzkumnou organizací,
která bude dosahovat nadnárodně
uznávaných výsledků. Například
v prioritní ose 2 – Regionální
VaV centra půjde o podporu vzniku
nebo rozvoje center, která mají za cíl
posílit produkci nových výzkumných
poznatků v těsné spolupráci s aplikačním
sektorem v daném regionu.
Prioritní osou tři je komercializace
výsledků výzkumných organizací
a ochrana jejich duševního vlastnictví.
Ředitel Vitula dále hovořil
o jednání ministerstva s Evropskou
komisí i následném schvalovacím
procesu, implementační dokumentaci
a celém systému přijímání žádostí.
První výzva v tomto směru měla
být vyhlášena 15. prosince 2008,
zatímco s výzvami dalšími (Centra
excelence, Komercializace a popularizace
VaV….) se počítá v roce
2009.
ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI
Poutavě o zkušenostech z předvýzvy
a následných očekávání promluvil
Fritz Ohler, komisař EU. Podle
něj je důležité předem zajistit splnění
požadavků ve struktuře a čase s tím,
aby se nejednalo o přemíru očekávání,
ale skutečné reality. Musí jít o orientaci
na vlivy, nejen na výsledky.
Souvislosti jsou inspirací a výzkum
musí nejednou probíhat na základě
zvídavosti a užitečnosti. Pomoci mají
také specializovaná testovací zařízení
a velkou roli hraje i systém řízení
výzkumu. „Variabilita řízení je klíčovým
momentem v práci výzkumných
organizací“, zdůraznil Ohler.
Podle něj nelze dávat všechny
výsledky do jednoho koše, protože
tak se ztrácí ústřední myšlenka celého
zadání. Negativně se podepisuje na
výsledcích i špatné pochopení stanovených
cílů. Výzkumná centra musí
mít vizi, co budou dělat třeba i za
dalších pět let, na co se mají zaměřit,
jak se personálně i technicky orientovat.
Na konferenci se dále hovořilo
o různých příkladech z praxe,
inovacích a praktickém zapojení
výzkumné sféry do výroby. /sas/