Startují prakticky současně. Kdo vyhraje?
Začnou vyrábět elektřinu dříve
nové bloky v české JE Temelín anebo
má lepší šance IV. reaktor ve finském
Olkiluotu?
V obou zemích jsou vláda i veřejnost
zajedno v tom, že jaderná energetika
představuje spolehlivý a ekologický
zdroj relativně levné elektřiny,
a proto je třeba ji rozvíjet. Česká republika
je ale ve složitější situaci: dva
její sousedi, Rakousko a Německo, se
jaderné energetiky vzdali a svou protijadernou
politiku se snaží exportovat.
Dalším silným důvodem, proč Česko
i Finsko připravují stavbu dalších
bloků, je snaha o omezení energetické
závislosti. Na konci dekády má
ve Finsku běžet celkem 7 jaderných
bloků ve třech elektrárnách: Loviisa,
Olkiluoto a Hainikivi. Instalovaný výkon
se oproti dnešku téměř ztrojnásobí
na zhruba 8000 MW. Jaderné bloky
budou vyrábět přes polovinu veškeré
finské elektřiny. Na stejný podíl se
chce dostat i ČR v roce 2025, po dokončení
nových temelínských bloků.
Společným rysem obou investičních
záměrů je velký zájem dodavatelů.
Počet zemí schopných
za rozumnou cenu a s maximálními
garancemi spolehlivosti a bezpečnosti
vyrobit jadernou elektrárnu
není velký. Poté, co v důsledku
transformačních a privatizačních
chyb 90. let z této elitní společnosti
vypadl československý strojírenský
průmysl, skupinu výrobců jaderné
technologie opouští rovněž Siemens
a další německé firmy. Zůstávají
v ní a svou pozici naopak posilují
společnosti z USA, Ruska, Francie,
Japonska a Jižní Koreje.
O temelínskou zakázku usilují francouzská
AREVA s reaktorem EPR,
americký Westinghouse s reaktorem
AP1000 a česko-ruské konsorcium
Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress
s reaktorem MIR.1200.
Potenciálními uchazeči o finskou zakázku
jsou podle nukleární agentury
NucNet francouzská AREVA (EPR),
jihokorejská Hydro & Nuclear Power
s APR-1400 a japonský Mitsubishi
s pokročilým reaktorem APWR (všechny
reaktory jsou tlakovodní) a dva dodavatelé
varných reaktorů: americko-japonský
GE Hitachi (s hospodárnějším
ESBWR) a japonská Toshiba (s pokročilým
reaktorem ABWR).
Finsko v současnosti energii importuje.
Nejvíce z Ruska. Celých 11
procent z 87,7 TWh domácí spotřeby
proudu. Po rozšíření jaderných zdrojů
bude postupně odstavovat uhelné
bloky (20 % výroby). Současným
masivním rozvojem jaderné energetiky
se Suomi s velkým předstihem
připravuje také na ukončení provozu
čtyř nejstarších reaktorů v Olkiluotu
a Loviise, postavených koncem 70. let
minulého století. /ag/
