Veletrhy slouží sice především jako obchodní základny, kde na jedné straně představují výrobci své atraktivní zboží, a na druhé straně na ně čekají nedočkaví zájemci. Jsou však také místem diskusí, výměny zkušeností, názorů a oknem do světa, který vytvoříme až zítra. Součástí každé veletržní akce jsou proto i prezentace výzkumných ústavů, univerzit a start-upů, při nichž vědci předkládají technické veřejnosti své představy dalšího technologického vývoje. Heslem dne je digitalizace Základním motem letošního 70. ročníku hannoverského veletrhu byla digitalizace. Není divu, protože je to fenomén, který zásadně mění náš život ve všech ohledech. Zcela zásadní je její uplatňování v průmyslové praxi, kde bude řídit nejen výrobní linky, ale celé továrny. Ostatně, první vlaštovky digitalizace už ohlašují jaro v tomto oboru. Ovšem základem úspěšného nasazování těchto technologických postupů je dostatečná kapacita digitálních přenosových sítí. U technologie 5G má dosahovat připojení až 20 Gbit/s se současným snížením odezvy na jednotky milisekund. Rychlost pro upload by se měla blížit hodnotě 10 Gbit/s. Tato pátá generace mobilních sítí je předpoklad pro další rozvoj internetu věcí. Není divu, že právě na strojírenském veletrhu představili vědci ze skupiny výzkumných ústavu Fraunhofer velkorysé projekty přenosu dat. Nejde však jen o rychlost přenosu a časem odezvy, ale také o spolehlivost. Při řízení provozu nebo teleoperací (přenáší obrazů na dálku) musí být zajištěna stoprocentní spolehlivost a bezpečnost. „V laboratoři jsme potřebných parametrů už dosáhli,“ říká prof. Slawomir Stanczak, jeden z vedoucích pracovníků institutu Heinricha Hertze (HHI), „což je předpoklad pro řízení robotů spolupracujících s lidmi.“ Další práce pokračují v rámci zahájeného společného projektu vědeckých ústavů a průmyslových podniků. Výsledkem má být nová, bezpečná komunikační a počítačová infrastruktura v reálném čase. Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky jej podpořilo více než 10 miliony eur. tomto řešení hraje důležitou roli technologie Edge Computing. To znamená, že informace, generované například senzory, se již v uzlových bodech filtrují a teprve potom se sítí přenášejí do centrálního střediska. Ale už přímo z těch uzlových bodů jsou při Edge Computingu zajišťovány určité funkce, aby se na minimum zkrátily odezvy při některých časově kritických úlohách. Další optimalizační potenciál se získává nasazením kognitivních systémů. Vysílací a přijímací moduly rozeznají poruchy díky inteligentním algoritmům a dynamickým samoseučícím softwarům již v samotném zárodku a mohou reagovat potřebným způsobem. „Když například v továrně zavadí jedoucí vysokozdvižný vozík o jiný stroj a přeruší se spojení, systém to ví tak rychle, že může okamžitě zareagovat a zajistit přenos řídicího signálu do vozíku jinou cestou,“ vysvětluje prof. Slawomir Stanczak. Na projektu FANTASTIC-5G, jehož cílem je vývoj univerzálně použitelného rozhraní, se podílejí také partneři z průmyslu, například firmy Intel, Siemens, Nokia a Samsung a Evropská unie jej podpořila 8 miliony eur. Biomateriály nastupují Expozici univerzity ve Stuttgartu vévodila vysoká, podivuhodná konstrukce z uhlíkových vláken, jež tvarem z dálky připomínala indiánské stany. Právem budila zaslouženou pozornost. Vědečtí pracovníci z univerzitního ústavu Nosných konstrukcí a konstrukčních materiálů, přesněji z oddělení biomateriálů pro architekturu (BioMat), předvedli kombinaci designu, vývoje nových materiálů, bioniky, prostorové realizace a inteligentních systémů. Výsledek reprezentoval fantazii architektů, kteří své nápady dovedli realizovat díky novým počítačovým sof twarům a předvedli optimalizaci sendvičové stavební struktury. Vídeňské novinky Na veletrhu přitahovala návštěvníky také expozice Technické univerzity ve Vídni, jež má 30 000 studentů a největší vysokoškolský ústav technického směru v Rakousku. Orientuje se jak na základní, tak na aplikovaný výzkum v těsné spolupráci s průmyslovými firmami. Je také největším rakouským partnerem vědeckých programů Evropské unie. Jako veletržní novinku prezentovala univerzita elektrický planetový elektromotor s integrovanou funkcí převodovky, který má proti tradičnímu řešení o 50 % vyšší výkon, vyšší účinnost při menších výrobních nákladech a dobře se dá integrovat do digitalizovaných strojírenských zařízení. Spojením motoru s převodovkou se zmenšují rozměry a díky řešení bez senzorů se zvyšuje bezpečnost a snižuje možnost výpadků. Světovou premiéru pak měl přenosný, ale přitom robustní fluorescentní skener, jež se vyznačuje snadnou obsluhou a rychlým získáváním výsledků. Hodí se jak pro laboratoře, tak pro rafinerie nebo práci na silnicích a ve stavebnictví. Ve srovnání s konkurencí je díky kompaktnímu řešení mnohem rychlejší a nepotřebuje specializovaný personál. Základem přístroje je fluorescenční spektroskopie běžně používaná v různých oborech, ale proti tradičnímu čistě mechanickému měření dovoluje sledovat chemické reakce bitumenu, a tím i jeho stárnutí. Skener vybudí fluorescenci bitumenu běžnými světelnými diodami a k získání ref lexe využívá fotozesilovače. Výsledky rychle interpretuje software, který na univerzitě vyvinuli právě pro tento účel. Žlutá koule z Varšavy Polsko bylo letos partnerskou zemí veletrhu, což bezesporu zvýšilo zájem o expozice polských vystavovatelů. Mezi nimi měla čestné místo i atraktivní včela-dron z Varšavské univerzity. Tato samochodná, dálkově ovládaná žlutá koule měla ve výřezu ve spodní části umístěny kartáče. Při nedostatku včel se tento robotický B-droid na poli nasadí na řádek třeba česneku a na dálkovém ovládání se stlačí příslušné tlačítko. Díky elektronickému rozpoznávání obrazu pak robot sleduje květy rostlin a peříčkovými kartáči je opyluje. Uplatnění jistě najde na rozsáhlých ovocných plantážích v Evropě i v Americe, kde se musí včelí úly převážet čas od času na velké vzdálenosti. Karel Sedláček, Hannover
