Jediným producentem černého uhlí
v České republice je a.s. OKD. Provozuje
5 hlubinných dolů v jižní části
Hornoslezské uhelné pánve – v Ostravsko-
karvinském revíru. Vyhledává,
těží, upravuje, zušlechťuje a prodává
černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších
příměsí pro koksování, chemický
průmysl a další odvětví.
Třebaže uhlí bývá spojováno s překonanou
orientací hospodářství na těžký
průmysl, se zastaralými provozy a s ekologickou
zátěží v posledním době roste
zájem o kvalitní sorty použitelné pro hutnictví.
Experti jsou přesvědčeni, že jeho
úloha (a to nejenom v domácí, ale i ve
světové ekonomice) s ubývajícími zásobami
ropy a zemního plynu vzroste. OKD
jej momentálně těží 12,8 mil. t.
Na otázky TT odpovídá generální ředitel
této firmy Dr.-Ing. Klaus-Dieter Beck:
n Po létech nezřídka přezíravého
postoje k domácím zásobám černého
a hnědého uhlí, jsme v posledním
období (v etapě rostoucích cen energie
a tepla) svědky renesance poptávky po
kvalitních energetických surovinách,
mj. i po černém uhlí. Jak se na tuto
situaci připravila OKD?
Záměry společnosti OKD doznaly
v posledních měsících velkých změn.
Zatímco ještě před půldruhým rokem
se počítalo s postupným útlumem těžby,
nyní máme zpracovány rozvojové plány
a ve všech našich dolech počítáme s těžbou
nejméně v příštích 20 letech.
Souvisí to zejména s rozsáhlou modernizací
důlních provozů. V rámci projektu
POP 2010 (Program optimalizace produktivity)
nyní instalujeme do našich
šachet nejmodernější důlní technologie,
které jsou na světovém trhu k dispozici.
Tato rekordní investice v historii OKD (za
více než 8 mld. Kč) nám umožní vytěžit
zásoby z větších hloubek, k nimž jsme
dosud neměli přístup.
n Projeví se to také na personální
politice OKD?
Samozřejmě. Již v létě jsme zahájili nábor
nových pracovníků, protože původní
plány počítaly s postupným úbytkem
zaměstnanců. Potřebujeme především
důlní zámečníky a důlní elektrikáře, ale
také horníky, které si umíme sami kvalitně
zaškolit. Počet zájemců o práci v OKD
se zvýšil trojnásobně, takže si můžeme
vybírat nové pracovníky podle našich
potřeb. V současnosti máme zájem především
o kvalifikované horníky a zároveň
o zámečníky a elektrikáře pro důlní
i povrchové provozy. Z technických profesí
potřebujeme (a i do budoucna budeme
potřebovat) revírníky v rubání a ražbě,
elektroinženýry, strojní inženýry a hornické
inženýry.
n Jak to vypadá s hornickým učňovským
školstvím, které bylo v 90. letech
zrušeno? Jsou plány na jeho návrat
reálné?
Výchova nejmladší generace nyní patří
k našim prioritám. Téměř po 20 letech
obnovíme v regionu hornické učňovské
školství. Od příštího školního roku nastoupí
do učiliště v Karviné celkem 60 chlapců,
kteří se budou připravovat na práci
v OKD v tříletých oborech důlní zámečník
a důlní elektrikář. Potřebujeme si
vychovat pracovníky, kteří budou schopni
ovládat moderní techniku řízenou počítačem
a kteří se budou chtít dále vzdělávat,
aby firma mohla reagovat na další vědeckotechnický
rozvoj našeho oboru. Podle
prvních ohlasů je zájem dětí i jejich rodičů
velký a obě třídy zřejmě bez problémů
naplníme. Firma bude učňům garantovat
stipendium ve výši 1000 korun měsíčně,
kvalitní praxi v průběhu studia a především
jistotu budoucího zaměstnání.
Zároveň spolupracujeme na dalším
vzdělávání našich současných zaměstnanců,
kteří si zvyšují kvalifikaci studiem
odborných předmětů Střední průmyslové
školy v Karviné a Vysoké školy báňské
– Technické univerzity v Ostravě.
n Vraťme se zpátky ke slojím uhlí:
jak se bude podle vašeho mínění vyvíjet
český a středoevropský trh s černým
uhlím v horizontu příštích 5-10
let? Jaká legislativní, investiční a věcná
opatření bude zapotřebí přijmout, abychom
dokázali domácí surovinu efektivně
vytěžit i exploatovat?
Je mimořádně těžké predikovat situaci
na tak nestálém komoditním trhu. Je pravda,
že OKD dosahovala úspěchu a zisku
i v mnohem těžším tržním prostředí. Zaváděním
nových technologií podstatným
způsobem zlepšujeme efektivitu našich
provozů. Samozřejmě počítáme s tím, že
budeme do svých provozů investovat i do
budoucna. Pokud budeme nadále vytvářet
zisk (a já věřím, že budeme), dokážeme
tyto investice snadno odůvodnit. K tomu
je pro nás podstatné, aby nám legislativa
těžbu uhlí umožňovala. Aby nám (ani
dalším těžařům) nebránila nesmyslná
administrativní opatření. Mám na mysli
například novelu horního zákona, jejíž
verze připravená ministerstvem životního
prostředí by znamenala pro těžební firmy
v Česku přinejmenším velké komplikace.
n Moderní těžba a třídění černého
uhlí se neobejdou bez nákupu a implementace
stále modernější techniky. Jak
hodnotíte současnou nabídku domácích
producentů těchto zařízení? Proč
a odkud nakupujete dobývací, transportní
a třídicí systémy a segmenty,
jimiž vás nedokáží parametricky či
kapacitně uspokojit domácí výrobci?
V těchto měsících jsou již v plném
běhu investice v rámci projektu POP
2010, o kterém jsem se zmínil. Hlubinná
těžba uhlí v OKD se postupně dostává
do složitějších báňsko-technických podmínek,
proto klademe zvýšený důraz na
technické a výkonnostní parametry pořizovaných
technologií. Část z nich nakupujeme
v tuzemsku, ale většina pochází
od zahraničních firem.
Technologie pro dobývací proces jsou
velmi specifické a mohou je vyrábět
pouze firmy, které se touto problematikou
dlouhodobě zabývají a investují
nemalé prostředky do výzkumu
a vývoje. Existují komodity, které české
firmy ve svém výrobním programu
vůbec nemají. Třeba razicí kombajny
nebo klimatizační jednotky pro doly,
přepravní a těžní zařízení, elektrické
nebo bezpečnostní prvky. Mimochodem,
některé součásti technologií,
které nakupujeme od zahraničních
firem, se přitom vyrábějí v ČR.
Naše společnost disponuje potřebným
množstvím technologií nutných pro
zabezpečení dobývacího a úpravárenského
procesu. Pochopitelně musíme pracovat
na inovacích těchto technologií. To
kupř. přichází v úvahu při modernizaci
a technickém zhodnocení mechanizovaných
výztuží OSTROJ, FAZOS nebo
MEOS.
n OKD věnuje nemálo sil a prostředků
na ekologické aspekty procesu těžby
a na zahlazování jejich následků na
Ostravsku i Karvinsku. Jakou pozici
v této věcně i finančně náročné problematice
budete zaujímat do roku 2015-
20? V budoucnu se dá očekávat větší tlak
na zpřísňování „ekologických limitů“,
jak obecně, tak v našem oboru podnikání.
Jsme si vědomi této situace a připravujeme
konkrétní opatření, která by měla
zvýšené požadavky naplnit. Máme zpracovaný
podrobný plán zahlazení následků
naší činnosti.
n Jakou spoluúčast přitom očekáváte
od státní a regionální exekutivy?
Spolupráci se státní a regionální exekutivou
je možno rozdělit do dvou okruhů.
První je při projednávání našich těžebních
záměrů. Tam je jejich role nezastupitelná.
Myslím, že naše spolupráce je
korektní a oboustranně prospěšná. Druhý
okruh představuje stránka finanční.
Myslím tím různé typy dotací a programů.
Tady s výraznou podporou do
budoucna nepočítáme, protože jsme
soukromá firma a na revitalizační programy
musíme (podle zákona) použít
část našich výdělků. Chceme krajinu,
která je ovlivněna naší hornickou činností,
vrátit do původního stavu, jak
jen to jde. Zároveň musím upřesnit, že
v rámci programu revitalizace Moravskoslezského
kraje se realizuje celkem
8 významných sanačních projektů na
zahlazení následků hornické činnosti
způsobené před privatizací. Tyto projekty
jsou hrazeny ze státních peněz.
n Před časem probleskly v odborných
i novinářských kruzích úvahy o nezbytnosti
dokončit geologické analýzy ložisek
černého uhlí a důlních plynů v podhůří
Beskyd. Je OKD na tomto procesu
jakkoliv zainteresována? Anebo se bude
spíše orientovat na nákup dolů a otevírání
zdrojů mimo území ČR?
OKD je držitelem dobývacího prostoru
v oblasti Beskyd. Tamní ložisko má
významný potenciál jako energetický
zdroj. Bohužel se stalo předmětem politických
spekulací a nástrojem zneužívaným
pro získání regionální politické moci.
Z toho vyplývá, že jakákoliv argumentace
o tomto ložisku sklouzává do voluntaristických
politických diskusí. Obecně lze
říci, že máme zájem o každé ložisko, které
splňuje základní požadavky na hornické
podnikání.
Co se týče nákupu dolů a otevírání zdrojů
mimo ČR, to je už otázka na naši mateřskou
společnost New World Resources.
My nyní musíme vynaložit veškeré úsilí,
abychom splnili cíle, které jsou před námi
na severu Moravy. /so/