Ohrožuje jaderné elektrárny nedostatek vody?

Alabamskou Browns Ferry určitě. Nejméně jednou za každé léto se musí odstavit. Mohou za to klimatické změny a globální oteplování. Voda v řece Tennessee se totiž ohřeje natolik, že ji nelze použít k chlazení třech varných bloků o celkovém výkonu 3300 MW. Během příštího půlstoletí se nedostatek chladicí vody pro energetické zdroje bude dále prohlubovat, a to po celém světě. V letech 2031 – 2060 to jen v USA způsobí pokles instalovaného výkonu o 4-16 a v Evropě dokonce o 6-19 %. Tvrdí to studie vědců z Univerzity Washington, jež se zabývá vývojem výkonu těchto zdrojů do roku 2060. Problémy s chlazením zaznamenávají za dlouhodobých letních veder i v největším německém jaderném bloku Isar-2 a v dalších elektrárnách, jež využívají průtočné chlazení. Českému Temelínu (ani Dukovanům) podobné problémy nehrozí. „Chladí se vzduchem. Podstatná je jeho teplota a možná i relativní vlhkost. Rozdíl mezi zimním a letním chlazením dosahuje na 500megawattovém bloku až 20 MW, tedy 4 %,“ upřesnil mluvčí JE Dukovany Petr Spilka. Čím je voda chladnější, tím je (díky lepší účinnosti) větší výkon turbíny, potvrdil rovněž temelínský mluvčí Marek Sviták: „U jednoho 1000megawattového bloku činí rozdíl zhruba 10 MW, tedy 1 %.“ V USA se přeměnou tepelné energie v mechanickou produkuje více než 90 % elektřiny. Jaderné a další tepelné zdroje odčerpávají až 40 % veškeré americké spotřeby surové vody. V Evropě se na výrobě proudu podílejí 75 %, avšak spotřebovávají kolem poloviny surové vody. Ani rozsáhlá „recyklace“ odebírané vody nedokáže vyloučit nepříznivé dopady jejího oteplování na provozování elektráren. Kromě technologických problémů při chlazení turbíny musí provozovatelé dodržovat striktní ekologická pravidla stanovující limity pro ohřívání vody v řekách a jezerech. Na podobné problémy se musí připravit také Austrálie. „Pokud chce omezit uhlíkové emise, nemá jinou volbu než jadernou energetiku," tvrdí profesor Barry Brook, ředitel pro studium klimatických změn v Ekologickém ústavu Univerzity Adelaide. Za obzvláště atraktivní udržitelnou jadernou technologii považuje pro Austrálii integrální rychlý reaktor. Efektivněji podle něj využívá energii uranu než tradiční jaderné bloky a umožní „spalovat“ také už použité jaderné palivo. Provoz integrálních rychlých reaktorů je navíc levnější a spolehlivější. První malé modulární reaktory se podle Brooka mohou začít stavět v sousedství bohatých uranových dolů už v roce 2025. Během 5 let pak dosáhne celkový instalovaný elektrický výkon jaderných bloků až 3000 MW. /pv/