K vytěžení našich zásob uhlí před limity
dojde dříve, než se předpokládalo. Zároveň
se ukazuje, že plošná náhrada hnědého
uhlí biomasou ani zemním plynem
v nejbližších letech není fakticky možná.
Dokazuje to analýza bilancí současné
i budoucí potřeby paliv 30 nejvýznamnějších
hnědouhelných tepláren a závodních
energetik mimo ČEZ, a.s.
Při úplné ztrátě uhlí pro teplárenství a jeho
náhradě zemním plynem či biomasou bude
cena tepla zatížena miliardovými investicemi
do přestavby zdrojů, ale i investicemi do
současných zdrojů, které ještě nebyly splaceny.
Ještě nesplacené půjčky neumožní teplárnám
získat nové bankovní úvěry. Teplo
by tak do roku 2012 podražilo nad 1100 Kč/
GJ, což znamená likvidaci tepláren a rozpad
systémů dálkového zásobování teplem. Jsou
tu i rizika technicko-inženýrská a dodavatelská.
Zejména u biomasy nejsou technologie
potřebných výkonových velikostí. Do roku
2013 je většina výrobců energetických bloků
vyprodána a než budou mít volné kapacity
ceny technologií dále podraží.
Nejkritičtějším místem přestavby hnědouhelných
zdrojů do biomasy je nedostatek
vhodného a cenově přijatelného paliva.
V úvahu přichází jen dřevní štěpka, peletky
a brikety. Takové biomasy dokážeme u nás
vyprodukovat kolem 1,6 milionu tun ročně.
Pro úplnou náhradu je ale potřeba 11x víc až
18 miliónu tun. Těžko řešitelná je i otázka
skladování biopaliva. Místo jednoho vagonu
uhlí k výrobě stejného množství tepla bude
potřeba sedm až dvanáct vagonů biomasy.
Hrozí tedy i dodatečné zatížení ovzduší emisemi
z automobilové dopravy při přepravě
biomasy v blízkosti zásobovaných lokalit.
Teplárny si jsou schopné zajistit biomasu
v rozsahu od 3 do 15 % své roční potřeby.
Nikdo to ale zatím nedokáže zajistit na
dobu 20 let životnosti technologie. Náhrada
hnědého uhlí biomasou do roku 2013 by se
mohla reálně pohybovat do 5 % objemu spotřeby
uhlí v roce 2007. Stropem je při dnešní
spotřebě tepla hranice 20 %.
Roční průměrná spotřeba zemního plynu
se u nás pohybuje kolem 9,5 miliard m3. Při
úplné náhradě hnědého uhlí zemním plynem
by bylo pro teplárny potřeba dalších 5 miliard
m3. V sázce je úplná závislost na dovozu
a nepředvídatelném vývoji cen. V řadě případů
nejsou plynovody, které by plyn teplárnám
dodaly. Přivedení plynu naráží na další
omezení - ochranná pásma v zastavěných
lokalitách, výkupy pozemků, překročení
přírodních překážek i stávající infrastruktury
ap. V areálech tepláren není pro výstavbu
nových plynových kotlů dost místa. Přechod
by se dotkl i změny v rozvodech tepla, především
u parovodů. V časovém horizontu do
roku 2015 je realistická možnost náhrady
10 % stávající spotřeby hnědého uhlí.
K náhradě uhlí biomasou (15 %) a zemním
plynem (15 %) můžeme ještě přidat předpokládanou
20% úsporu tepla pro vytápění a ohřev
vody. Spotřeba uhlí se může snížit na polovinu.
Přesto bez zrušení limitů těžby hnědého
uhlí je ohrožena reálná existence řady hnědouhelných
tepláren již po roce 2020.
