Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém Sněmu akcentoval aktuální problémy podniků a zaměřil se na strategické změny, které je potřeba v jejich souvislosti provést. Zástupcům vládní koalice reprezentované předsedou vlády Petrem Fialou nastínil prioritní oblasti pro podporu a rozvoj ekonomiky v Česku. Tradiční Sněm Svazu v Brně formálně zahájil 63. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. „Úpravu kvót vítáme, vládnímu programu na zaměstnávání pracovníků ze zahraničí ale hrozí od ledna zánik. Země se tak znovu může otevřít nelegální práci a špatně placené pracovní síle,“ varuje Hospodářská komora.
K Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně už po mnoho let neoddělitelně patří Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Do značné míry totiž propojuje vystavovatele — a průmyslové podniky obecně — se zástupci vlády a vlastně i se všemi ostatními, kteří se podílejí na nastavení podnikatelského prostředí. Bez vzájemné komunikace by totiž nebylo možné dlouhodobě udržet konkurenceschopné prostředí tuzemským firmám ani příliv zahraničního kapitálu. Stalo se již také tradicí, že hlavním bodem Sněmu bývá „nastavení zrcadla“ vládě ze strany podnikajících subjektů sdružených v SP ČR a udělení úkolů, nad kterými by se jednotliví ministři měli minimálně zamyslet s vědomím toho, že úspěch jejich práce a celé České republiky stojí značnou měrou právě na úspěších tuzemských firem. Hlavní postavou tohoto hodnocení a úkolování byl, a stále ještě je, Jaroslav Hanák, prezident SP ČR. S přispěním jeho osobnosti, prestiže i schopnosti vyjadřovat se věcně, spravedlivě a k tomu všemu navíc i vtipně měla jeho vystoupení vždy velmi vysokou úroveň, váhu a rozhodně nikdy nepatřila do kategorie zbytečných a prázdných řečí. S ohledem na skutečnost, že se v roli prezidenta Svazu rozhodl skončit, ovšem letos úkoly vládě rozdával, bohužel, naposledy. Tentokrát jich je „pouze“ sedm, s ohledem na vážnost problémů, jež v poslední době musejí podnikatelské subjekty překovávat, byl však jeho apel na jejich splnění o to důraznější.
Ekonomické a společenské výzvy Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě upozorňuje na ekonomické a společenské výzvy, které průmysl čekají v nejbližších letech. Firmy se na ně připravují, ale v současné době je zbrzdil prudký nárůst cen energie. Proto od vlády Petra Fialy očekávají aktivní pomoc. Kabinet by měl podle Svazu především zaručit firmám stabilní dodávky energie za přijatelné ceny, aktivně řešit situaci vyprahlého trhu práce a zvýšit tak stabilitu podmínek pro podnikání. „Na letošním Sněmu jsme se s vládou sešli v mimořádně těžké době, která je pro řadu firem složitá.
Premiérovi a ministrům jsem připomněl, aby právě na firmy v těchto těžkých chvílích nezapomínali. Průmysl naši zemi, jednu z nejprůmyslovějších v Evropě, vždycky živil a živí. Bez něj naši ekonomiku znovu nakopnout nedokážeme,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Na základě aktuálních a nejpalčivějších problémů, se kterými se firmy v současnosti potýkají, představil Svaz průmyslu sedm úkolů pro vládu ČR. „Pokud se vláda systematicky zaměří alespoň na těchto sedm oblastí, má český průmysl naději tuto těžkou dobu nejenom přečkat, ale i přes řadu překážek pokračovat v již započaté transformaci k vyšší přidané hodnotě. Vláda má unikátní možnost ještě do konce roku díky předsednictví v Radě EU řadu oblastí ovlivnit přímo na evropské úrovni. Vedle energetické krize to je i rozvoj digitální ekonomiky, kde se připravuje řada legislativních návrhů,“ vysvětlil sedm úkolů pro vládu prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
1. Energetická bezpečnost a stabilita
Vláda musí zajistit stabilitu dodávek energie za přijatelné ceny jako základ funkční ekonomiky státu. Klíčové je v tuto chvíli přijetí mimořádných opatření ke snížení cen elektřiny a plynu firmám všech velikostí. Nutná je i včasná doplňková pomoc firmám dle Dočasného krizového rámce, spolu s jeho prodloužením a úpravami podmínek pro příští rok, kdy vysoké ceny energie na mnohé firmy kvůli chybějící fixaci teprve dopadnou. „Stabilita dodávek energie za přijatelné ceny je základem funkční ekonomiky státu. Pro Českou republiku, jako jednu z nejprůmyslovějších zemí EU, jsou dosavadní ceny plynu i elektřiny likvidační. Nejde jen o ohrožení konkurenceschopnosti, ale o samotnou existenci firem a udržení zaměstnanosti. Vláda musí jednat, a hlavně musí jednat včas,“ říká Jaroslav Hanák.
2. Dynamický trh práce
Vytvořit dynamický trh práce, který by dokázal pružně reagovat na změny v nabídce a poptávce po pracovní síle. Umožnit větší flexibilitu, snížit byrokracii a rychleji digitalizovat veřejnou správu. Zjednodušit a zrychlit proces zaměstnávání cizinců a konečně dotáhnout kurzarbeit.
3. Nové dovednosti pro nové kvalifikace
Již probíhající technologickou a zelenou transformaci je nutné řešit i adekvátně nastaveným systémem vzdělávání. Je proto třeba zahájit masivní přeškolování pro rozvoj nových dovedností a odbornosti. Uzákonit dobrovolné duální vzdělávání ve středním školství a zapojit zaměstnavatele do modernizace vzdělávacího systému.
4. Rozvoj digitální ekonomiky
Vláda by měla využít českého předsednictví v Radě EU a v maximální možné míře promítnout české priority do projednávaných legislativních návrhů v oblasti umělé inteligence, sdílení dat i mimo EU či přístup ke cloudové politice a kybernetické bezpečnosti, a to po důkladné konzultaci se soukromým sektorem.
5. Podpora exportu
Připravit řádnou novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Uspořádat v příštím roce za Českou republiku celkem minimálně 25 zahraničních cest členů vlády za doprovodu podnikatelů a zaštítit jejich působení v dané zemi. „Exportní financování a pojišťování je pro Svaz stěžejním tématem, a proto dlouhodobě podporujeme stabilní a flexibilní systém exportního financování. Současně je třeba dále rozšířit zahraniční síť zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade a celkově posílit síť a odbornost ekonomických diplomatů. Jelikož přes 90 % českého exportu míří v současné době do států Evropy, je třeba také podpořit diverzifikaci exportu a otevřít pro firmy nové trhy. Tomu mohou nejlépe pomoci podnikatelské mise, jeden z nejefektivnějších nástrojů na podporu exportu. Vláda by měla připravit na příští rok minimálně 25 zahraničních cest s doprovodem podnikatelů,“ vysvětlil Jaroslav Hanák.
6. Průmyslový výzkum, vývoj a inovace
Podpořit investice do průmyslového výzkumu, vývoje a inovací jak prostřednictvím státního rozpočtu, tak lepšími podmínkami pro využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj. „Kvůli poklesu výkonu české ekonomiky v roce 2020 se výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dostaly na rekordních 1,99 %. Česko se tak přiblížilo průměru EU, který se v posledních letech pohybuje těsně nad hranicí 2 % HDP. Vláda by měla podpořit investice do průmyslového výzkumu, vývoje a inovací jak prostřednictvím státního rozpočtu, tak lepšími podmínkami pro využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ upozornil ve svém projevu Hanák.
7. Zlepšení podnikatelského prostředí
S ohledem na nové výzvy odbourávat administrativní zátěž podniků a zefektivňovat stávající povinnosti. Zrychlit stavební řízení úpravou stavebního zákona na maximálně jeden rok. Zrychlit hodnocení projektů v rámci podpory z Evropských fondů či Národního plánu obnovy a zvýšit predikovatelnost systému včasným uveřejněním harmonogramů všech výzev. „Podnikatelům je potřeba ulevit co nejvíce i v povinnostech, které musí — často zbytečně — plnit. Změť nařízení je obrovská a trpí tím hlavně menší a střední firmy. Vládě připomínám, že správná cesta je alespoň se přiblížit anglosaskému pravidlu za každé jedno nové nařízení dvě stávající zrušit,“ připomněl Jaroslav Hanák. /Michael Málek/
