Cirkulární ekonomika je pojem, který budeme slýchat čím dál častěji. Nejen proto, že se o tomto ekonomickém konceptu mluví jako o možném léku na vysoké ceny surovin, nadějném řešení některých společenských problémů, odpovědi na rostoucí ceny energií nebo jediné cestě, jak zmírnit daň, kterou si globální společnost vybírá na životním prostředí. Cirkulární ekonomika, někdy označovaná jako oběhové hospodářství, může firmám přinést zvýšení efektivity jejich byznysu. A to je hned trojité vítězství: pro podniky, jejich zákazníky i pro naši planetu. Efektivita je důležitým pojmem nejen v terminologii firem, ale právě také cirkulární ekonomiky. Data mluví sama za sebe. Podle organizace INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) se v dnešní době celosvětově využívá pouze 9 % všech materiálů a zdrojů, které mají potenciál vrátit se do oběhu. A právě změnu tohoto stavu si klade cirkulární ekonomika za jeden z cílů: odpadu produkovat co nejméně (tzn. prodloužit životní cyklus materiálů a udržet je co nejdéle v oběhu), a pokud už odpad vznikne, co nejlépe jej využít.
Mnoho podob vysloužilé pneumatiky Pojďme si to vysvětlit na příkladu výrobku, který vídáme dennodenně: na pneumatikách. Jedná se o syntetické spotřební zboží, jež se bez adekvátní recyklace rychle stává významnou zátěží pro životní prostředí. Jen pro představu: podle dat ETRMA (European Tyre & Rubber Manufacturers Association — Evropská asociace výrobců pneumatik) se v roce 2020 vyrobilo 4,2 milionu tun pneumatik, přičemž členové asociace činí asi 70 % globálního trhu s pneumatikami. Maximální životnost pneumatiky se přitom pohybuje okolo deseti let, v průměru se však pneumatiky mění daleko častěji, úměrně s jejich opotřebením. Vzniká tak obrovské množství odpadu. WBCSD (World Business Council for Sustainable Development — Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj) odhaduje, že ročně „dojede“ na konec své životnosti asi miliarda kusů pneumatik. Recyklace nám naštěstí umožňuje tento odpad použít jako surovinu, se kterou lze dál pracovat. Pryžový granulát z pneumatik má dokonce široké využití. Setkáme se s ním jako s mulčovacím materiálem, příměsí do betonu či asfaltu nebo třeba v umělých trávnících na fotbalových hřištích. Z recyklovaných pneumatik se vyrábějí také tlumiče hluku a vibrací používané například v kolejové dopravě. Granulát nebo drásanina z pneumatik jsou spojeny polyuretanovými pojivy, případně i obarveny. Takový materiál upravuje na míru i firma Gumex. Využívá k tomu jednoduché kotoučové řezačky nebo digitální plotry. Z recyklátu ve formě desek pak vznikají cenově dostupné ploché výrobky. „V poslední době se z desek z recyklovaných pneumatik stává také velmi žádaná podložka pod solární panely. Ačkoliv jde o materiál z recyklované suroviny, má vynikající vlastnosti: desky jsou elastické, vodopropustné, tlumí zvuky a vibrace a díky vysoké odolnosti vůči počasí i UV záření mají dlouhou životnost,“ vysvětluje Petr Všetula, ředitel výroby z firmy Gumex. Materiál z recyklovaných pneumatik přitom stojí ve srovnání se zcela novou pryží asi desetinu ceny.
Místo odpadu nový, levnější výrobek Firmy, které chtějí do svého fungování implementovat prvky cirkulární ekonomiky, by se měly zamyslet nad všemi fázemi svého fungování. Krom využití vstupních materiálů ve výrobě je nutné zohlednit také ekologii a ekonomiku samotného provozu. Ačkoliv se může stát odpad důležitou druhotnou surovinou, primárním cílem by měla být minimalizace jeho vytváření. Podle dat Českého statistického úřadu se v roce 2020 podařilo v Česku zrecyklovat ani ne polovinu vzniklého odpadu (48,2 %) a téměř 11 % odpadu skončilo na skládkách. Eliminovat odpadní materiál lze inovací zavedených postupů a obchodního modelu. Gumex za tímto účelem přišel se zcela novým typem zakázek, jenž firmě umožňuje snížit podíl odpadu a zákazníkům přináší finanční úsporu. „Při výrobě plošných pryžových výrobků zákazník platí veškerý využitý materiál, včetně zbytkového. Jedná se vlastně o naprosto standardní materiál, jenom v nepravidelných tvarech. Abychom tomuto ‚odpadovému‘ materiálu dali šanci na další využití a zvýšili efektivitu výroby, zavedli jsme tzv. ekologické řezání,“ popisuje Všetula a pokračuje: „Z volného zůstatkového materiálu díky tomu vyrábíme pro naše zákazníky menší díly — samozřejmě za výhodnější cenu. Zákazník díky tomu uspoří až 38 % z ceny výrobku. My ušetříme náklady na likvidaci zcela nového, kvalitního materiálu, který by se jinak stal odpadem. A všichni díky ekologičtější, úspornější výrobě získáme.“
Cirkulární ekonomika je příležitost, ale i nutnost Co se využití odpadu týče, ani cirkulární ekonomika neumí být stoprocentní. Pokud ale nelze odpad zpracovat a vrátit do oběhu, nabízí se další možnost. Vyrobit z něj energii. V Česku se takto v roce 2020 využila necelá 4 % odpadu. Takovému procesu se říká waste-to-energy a globální hodnota tohoto trhu neustále roste. Podle portálu Statista.com bude v roce 2050 dosahovat hodnoty přes 50 miliard amerických dolarů. Základní myšlenka cirkulární ekonomiky, totiž že „odpad je surovina“, vybízí firmy k zamyšlení, jak co nejúčinněji (a tím pádem nejvíce udržitelně) zpracovat vše, co provoz firmy přináší. Efektivita cirkulární ekonomiky jde často ruku v ruce s inovativními postupy a mnohdy i spokojenějšími zákazníky. Čím dál větší důraz na udržitelnost v rámci celého dodavatelského řetězce navíc znamená, že firmy, které principy oběhového hospodářství nedokážou zohlednit ve svém fungování, mohou být brzy z — nejen cirkulárního — kola venku. /www.gumex.cz/
