Létající stroje 21. století se díky důmyslným, často převratným technologiím takřka proměňují před očima. S jejich rozmachem je však zapotřebí zpřísňovat pravidla jejich provozu. Přicházejí povinné registrace a pilotní testy. Ozývá se potlesk a přítomní v sále vstávají ze svých židlí. Nad jejich hlavami již po několikáté přelétl velký bílý stroj v podobě létajícího ptáka, který jako živý mává křídly, krouží téměř u stropu a nakonec přesně „přistává“ v rukách jednoho ze svých tvůrců. Nechce se věřit, že náročný ptačí pohyb, nad nímž si „vylámali zuby“ konstruktéři v nejedné generaci, počínaje geniálním Leonardem da Vinci, se podařilo tak bravurně zvládnout. Úspěšný model nazvaný „SmartBird“ neboli „Chytrý pták“ předvedl Markus Fischer se svým týmem ze společnosti Festo na jedné z každoročních konferencí TED (Technology, Entertainment, Design) s heslem „myšlenky, které stojí za rozšíření“ (ideas worth spreading) ve skotském univerzitním Edinburghu. Tyto akce se vždy skládají z přednášek, nazývaných TED Talks, na které jsou pozváni zajímaví hosté z různorodých oblastí vědy, techniky, umění, designu, politiky, vzdělání, kultury, byznysu, globálních otázek, technologie a rozvoje a zábavy. Přednášejícími byli mimo jiné i laureáti Nobelovy ceny, významné osobnosti z korporátního světa, ale i politici jako Bill Clinton nebo Al Gore. Konference se do roku 2008 pořádaly v kalifornském Monterey, ale od roku 2009 se pro velký počet návštěvníků musely přestěhovat do Long Beach. Kromě tohoto kalifornského stanoviště má konference TED také paralelní konference TED Global, konající se v různých místech světa, mimo jiné několikrát i v České republice.
Úchvatné létající hračky mění svou podobu i funkce SmartBird byl inspirován rackem stříbřitým. Je to víceméně model ultralehkého letadla (přesněji řečeno spíše ptáka) s vynikající aerodynamikou a maximální pružností. Co je na tomto dronu tak úžasného? Jedním slovem vše. Ale hlavně to, že má výtečné regulační schopnosti a lze s ním účinně manipulovat i v letovém provozu. Pro konstruktéry bylo nejtěžší bionicky okopírovat pohyb křídel a ocasní části. Ptáci, stejně jako lidé, mají mnoho kloubů a kostí, které umožňují změnu pohybu v reálném čase. I to musel SmartBird dokázat. V poslední době nabývá vývoj dronů všech možných typů, tvarů i rozměrů, ale i jejich software nebývalého rozmachu. Na konferenci TED v únoru roku 2016 dokonce Raffaello D’Andrea ze švýcarské Spolkové vysoké školy technické v Curychu (Eidgenössische Technische Hochschule neboli ETH Zürich), která patří k předním polytechnickým vysokým školám v Evropě i ve světě, předpověděl miliardové obraty v této části průmyslu a drony označil za „létající stroje budoucnosti“. V současné době slouží nejen pro zábavu, ale také hlídají objekty, kontrolují stav elektrického vedení nebo se s nimi experimentuje jako s prostředkem dodávání balíčků z e-shopů. V profesionální verzi bezpilotní prostředky vybavují armádu, policii i Integrovaný záchranný systém. Nyní však i pro jejich provoz platí nová pravidla, pro běžné uživatele i profesionály.
Novinky roku 2021: registrace a testy pilotů Od 1. ledna 2021 vstoupila v platnost pro provozovatele povinná registrace dronů, které mají kameru, a těch, které jsou těžší než 250 g. Dalším novým pravidlem je povinná registrace pilotů takových bezpilotních prostředků a úspěšné složení on-line testu na webu Úřadu pro civilní letectví: dron.caa.cz. „Dron, který podléhá registraci, tak musí být opatřen identifikačním číslem, tedy jakousi obdobu SPZ, a jeho pilot pak musí prokázat základní vědomosti a úspěšně složit test. Registrace i test jsou přitom zdarma na on-line portále Úřadu pro civilní letectví,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro.
Drony bez registrace S drony do 250 g lze sice létat nad lidmi, neplatí to ale pro davy lidí. Drony také musí létat vždy na dohled pilota a maximálně do výšky 120 m nad zemí. V platnosti rovněž zůstávají bezletové zóny stanovené jednotlivými členskými státy. Aktuálním faktem jsou stále ještě nejednotná pravidla pro létání s nimi v různých zemích, a to je také jeden z důvodů, proč se evropská legislativa chystá tuto problematiku nově a jednotně upravovat. Nový systém je zaváděn zejména pro zvýšení bezpečnosti a celkového zpřehlednění provozu těchto bezpilotních prostředků.
Není dron jako dron Létání ve veřejném zájmu – tedy při použití složkami armády, policie či záchranářů – získává pro provoz profesionálního bezpilotního prostředku výjimku. A to právě z důvodu veřejného zájmu, mnohem profesionálnější konstrukce a v neposlední řadě řízení školeným pilotem. „Příkladem profesionálního zařízení je AtlasPro, bezpilotní prostředek prověřený ve velmi náročných klimatických a povětrnostních podmínkách, čímž se od konkurenčních prostředků – mnohdy opravdu jen hraček – velmi výrazně liší. Běžný dron totiž není schopen létat za deště a sněhu, často ani za mírného větru,“ uvádí Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro, a dodává: „Stejně jako u jakékoli jiné techniky platí také u dronů nutnost rozlišovat mezi výrobky a využitím pro zábavu a ke komerčním účelům nebo často pro rychlé nasazení profesionálního zařízení či celého systému při akci Integrovaného záchranného systému. Poměr cena — kvalita — výkon je pak nesrovnatelný.“
/Milan Bauman/