V dnešním světě je jedním z klíčových témat v životě společnosti chlazení. Ať už jde o prodej zboží v supermarketech, anebo třeba provoz počítačů všeho druhu, regulace teploty hraje překvapivě významnou roli. Chladicí systémy zároveň mívají velkou spotřebu energie. Experti odhadují, že chlazení v současnosti přispívá asi k 15 % celosvětové spotřeby energie a zároveň ke tvorbě 10 % emisí skleníkových plynů. V tomto případě je lék horší než samotná nemoc – skleníkové plyny totiž dále oteplují planetu, takže stoupá poptávka po chlazení. Odborníci španělských institutů ICN2 (Catalan Institute of Nanoscience and Nanotechnology) a ICMM-CSIC (Instituto de Ciencia de Materiales de Madrid) vyvinuli nový materiál, který má téměř zázračné vlastnosti. Dovede totiž ochladit jiné materiály tím, že vyzařuje do okolí infračervené záření. Přitom ke svému fungování nepotřebuje dodávat vůbec žádnou další energii. Výsledky prvních experimentů ukazují, že takový materiál by mohl drasticky zvýšit efektivitu i výkon rozmanitých zařízení, jako jsou například solární panely nebo počítačové systémy. Jde o 2D materiál, který tvoří samouspořádané mikrokuličky křemíku o průměru 8 μm. Jsou jako zrnka písku, jen s asi milionkrát menším objemem. Taková vrstva se chová jako téměř ideální zářič infračervených paprsků. Plátek křemíku, vystavený přímému slunečnímu záření, tento materiál dokáže ochladit o 14 °C. Tvůrci nového materiálu odhadli, že může poskytnout výkon pro ochlazení až 350 W na metr čtvereční horké plochy, jako je například povrch solárního panelu. /Stanislav Mihulka/
