Obnovitelné zdroje energie (OZE) v květnu poprvé objemem vyrobené elektřiny překonaly zdroje z fosilních paliv. Téměř třetina elektřiny v EU byla v květnu vyrobena z větru a slunce (31 %, 59 TWh), zatímco fosilní paliva vyrobila rekordní minimum 27 % (53 TWh). Podobná situace však bude v blízké budoucnosti spíše výjimečná. V průběhu května 2023 se sešlo totiž hned několik faktorů, které nahrávaly tomuto vývoji situace: velký nárůst výroby ze solární energie, vhodné počasí pro výrobu z větru a nízká poptávka po elektřině. Solární, respektive tedy fotovoltaické, elektrárny vyrobily v květnu rekordních 14 % z celkem vyprodukované elektřiny v EU. Výroba dosáhla hodnoty 27 TWh, což překonalo měsíční solární rekordy stanovené v červenci loňského roku. Solární výroba v EU poprvé předběhla výrobu z uhlí, z ní v květnu vzešlo pouhých 10 % elektřiny. Jak ukazují data shromážděná think-tankem Ember, meziročně vzrostla i výroba větrných elektráren. Jejich podíl na celkové měsíčně výrobě v Unii v květnu 2023 činil 17 %, nominálně 32 TWh. V tomto případě ovšem absolutní rekord ani zdaleka nebyl překonán: tím zůstává výkon z ledna 2023, kdy vítr vyrobil celkem 54 TWh elektrické energie, tedy zhruba 23 % veškeré vyrobené elektřiny v Evropské unii.
Fosilní paliva nebyla tolik zapotřebí
Vysoká produkce těchto obnovitelných zdrojů vedla pochopitelně ke snížení poptávky po elektřině ze zdrojů jiných. Výroba z uhlí v EU klesla v květnu na historické měsíční minimum v dějinách moderní evropské energetiky. Z nich pocházelo pouze 10 % (20 TWh) elektřiny vyrobené v rámci EU. Rekordně nízká výroba z uhlí v květnu byla sice těsně, ale přece jen pod předchozím rekordem vyvolaným pandemickými blokádami, kdy uhelná energie vyráběla v dubnu 2020 mírně nad 10 % elektřiny v EU. Také podíl zemního plynu na celkové výrobě byl nízký. Dosahoval 15% podílu, tedy zhruba 30 TWh. Státy EU pochopitelně usilují o to, aby se podíl zdrojů na trhu směrem k OZE překlopil dlouhodobě. Jeden měsíc podobných výkonů ovšem neznamená, že by tohoto cíle již dosáhly. Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 ale tento přechod alespoň dočasně urychluje. Přírůstky kapacit OZE a vysokými cenami způsobený propad poptávky po elektřině vedly ke snižování spotřeby fosilních paliv už na konci roku 2022 a začátkem roku 2023. Od ledna do května letošního roku klesla produkce z uhlí a plynu o 20 % a 15 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022. Výroba solárních elektráren se za stejné období zvýšila o 10 %, výroba z větrných elektráren o 5 %. Změna je to poměrně mohutná. V roce 2020 se poprvé stalo, že celková roční produkce solárních a větrných elektráren byla vyšší než produkce elektřiny z plynových zdrojů. O pět měsíců po konci roku už obnovitelné zdroje dokázaly překonat fosilní paliva — byť pochopitelně tomu musely nahrát okolnosti, tedy teplé, slunné, a přitom poměrně větrné počasí. Situace ovšem zůstává mimořádná. Jak dokazuje i volatilita na trzích se zemním plynem (viz vedlejší strana), rezervy v evropské energetické soustavě nejsou veliké. S předpokládaným a z politického hlediska nevyhnutelným poklesem cen elektřiny se také sníží tlak na úspory a spotřeba proti roku 2022 vzroste, nejméně o jednotky procent. Stihne růst kapacit obnovitelných zdrojů držet růst s tímto nárůstem poptávky? Při pohledu na statistiky rozvoje OZE v evropských zemích v posledních letech se to zdá nepravděpodobné. Význam fosilních zdrojů tedy nebude klesat nejspíše tak rychle, jak by si někteří přáli.
