Do roku 2050 budou obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny pokrývat polovinu globálních energetických potřeb. Klimatické cíle lidstva jsou přesto ohroženy. Tvrdí to studie společnosti DNV GL, respektované globální organizace zaměřené na řízení rizik, která sídlí v norském Oslu. Podobné obavy vyslovuje i ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol a další experti. Studie přitom na rozdíl od většiny podobně zaměřených prognóz předpokládá, že už kolem roku 2035 dosáhne světová spotřeba energií vrcholu a pak začne klesat. Zajistit to má především digitalizace řízení výroby a spotřeby elektřiny. Experti mimo jiné očekávají, že do roku 2027 bude každé druhé auto nově registrované v Evropě elektromobil. Ředitel německé pobočky DNV GL Andreas Schröter dokonce předpovídá, že elektřina bude v budoucnu tak levná, že proud pro nabíjení elektromobilů bude částečně zdarma. Autoři studie předpovídají, že současný 80% podíl uhlí, plynu a ropy na světové výrobě elektřiny poklesne po roce 2050 pod 50 %. Loňskou stagnaci spotřeby uhlí a očekávaný začátek jejího poklesu mají kolem roku 2023 následovat ropa a po roce 2036 i zemní plyn. Přes všechny tyto optimistické předpovědi studie DNV GL tvrdí, že průměrná teplota Země se do roku 2100 zvýší o 2,6 °C, což je o pětinu víc než globální cíl přijatý Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Jeho překročení podle většiny světových klimatologů povede k nezvratným klimatickým změnám. Větrná energie Tento závěr potvrzuje i projev, který přednesl koncem září na výstavě a konferenci Global Wind Energy v Hamburku šéf IEA Fatih Birol. Prohlásil, že větrná energie se stane největším zdrojem elektrické energie v Evropě za méně než 10 let a nejpozději do roku 2027 bude představovat zhruba 20 % všech evropských zdrojů energie. Zároveň ale konstatoval, že „naděje, že se v letech 2014 až 2016 podaří obnovit globální ochranu klimatu, nebyla naplněna“. V letech 2014 až 2016 globální emise oxidu uhličitého jen stagnovaly, ale v roce 2017 vzrostly o 1,4 % a dále se zvyšovaly i v prvních osmi měsících letošního roku. Podle německého listu Die Welt tak šéf IEA „vymaloval perspektivy světového větrného průmyslu jasnými barvami na tmavém pozadí“. Také ředitel Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas před několika dny oznámil, že cíle Pařížské dohody v oblasti klimatu jsou ohroženy, a podpořil úsilí EU snížit do roku 2030 produkci CO2 ještě víc, než bylo plánováno. Snižov ání podíl u jádra Podle aktuální prognózy IEA se do roku 2040 má v Evropě kromě uhlí, ropy a zemního plynu snížit při výrobě elektřiny i podíl jaderných elektráren, které jsou nezávislé na denní době a počasí a zároveň neprodukují žádný CO2, ze současných 25 na 16 %. Tento výpadek nejvýznamnějšího velkého bezemisního zdroje elektřiny v Evropě by ale z hlediska globálních emisí mohl částečně nahradit rozvoj jaderné energetiky v Asii. Díky němu je i nyní celosvětově do energetické sítě stále připojováno více jaderných bloků, než jich je odstavováno. V roce 2017 byly v Asii spuštěny čtyři nové bloky a v letošním prvním pololetí dalších pět. Ve výstavbě je v současnosti ve světě dalších 49 reaktorů, z toho 14 v Číně, sedm v Indii, pět v Rusku, po čtyřech v Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech. Další se staví v Turecku, Bangladéši, Argentině, ve Finsku, Francii, Bělorusku a na Slovensku. IEA v rámci svého „scénáře udržitelného rozvoje“ zveřejněného před rokem předpokládala, že do roku 2040 vzroste globální instalovaný výkon jaderných elektráren na 720 GW, které by v té době měly pokrýt asi 15 % světové výroby elektřiny. Je otázka, zda v souvislosti s aktuálním vývojem a prognózami dalšího růstu emisí CO2 nebudou muset být tyto scénáře dále korigovány ve prospěch jaderné energetiky. Hejl Servis
