Obnovitelné energie v Číně

Problematika růstu spotřeby energie v rychle rostoucí ekonomice Číny je zpravidla uváděna mezi faktory zhoršování globálního životního prostředí. V této souvislosti je významná skutečnost, že v Číně je v současné době z obnovitelných zdrojů kryto zhruba 15 % energetických potřeb. To je daleko větší podíl než v ekonomikách s klasickou historií rozvoje průmyslu. V Evropské unii zatím obnovitelné zdroje saturují jen necelých 5 % spotřeby energií. Celkový objem energie z obnovitelných zdojů překračuje v Číně ročně 12000 petajoulů (peta = 1015). Je to dáno tím, že nekomerční paliva na zemědělském venkově, zejména dřevo, jsou zdrojem zhruba 300 milionů tun standardního uhelného ekvivalentu (SUE). Malé vodní elektrárny vyrobí ročně 100 miliard kWh, což je 5 % celkové výroby elektřiny v Číně. V provozu jsou i další rozptýlené zdroje obnovitelných energií. Koncem roku 2004 měla Čína instalováno 764 MW výkonu ve větrných elektrárnách. V tomto způsobu výroby elektřiny je zatím 10. na světě. Kromě těchto průmyslových sítí je na venkově v provozu zhruba 200 000 malých větrných zdrojů elektřiny s celkovou instalovanou kapacitou kapacitou asi 25 MW. Celkový využitelný energetický potenciál větru na území Číny je odhadován na 1000 GW. Předpokládá se, že do roku 2030 bude instalována kapacita pro využití 150 až 200 GW a vítr bude třetím hlavním primárním zdrojem po fosilních palivech a vodě. Sluneční záření na teritoriu Číny představuje energii 1700 mld. t SUE. V roce 2004 bylo instalováno 64 MW fotovoltaických systémů, z toho bylo zhruba 50 % ve vzdálených zemědělských oblastech. Trh s touto technologií roste tempem 20 % ročně. Z vlastní výroby na třech linkách jsou ročně dodávány moduly s celkovou kapacitou 104 MW. Pro městské osvětlení je ročně dodávána kapacita 10 MW, což je 70 % světové produkce v tomto typu aplikací. Zatím, vzhledem k vysoké ceně fotovoltaického proudu, je do roku 2010 předpokládána instalace kapacity cca 1 GW zejména v pouštních oblastech. Kromě fotovoltaiky je využíván i sluneční ohřev vody. Do roku 2020 dosáhne instalovaná plocha kolektorů 270 mil. m2, což představuje energii zhruba 120 miliard kWh. Řídké osídlení, ale i výhodné podmínky pro stavbu malých vodních elektráren v jihozápadní části Číny, budou využity pro stavbu dalších malých vodních elektrárem. Využitelná kapacita je odhadována na 125 GW. Poněkud v pozadí zájmu čínských energetických plánovačů je biomasa. Předpokládá se však její využití zejména v teplárenství, eventuálně s výrobou elektřiny v kogeneračních jednotkách. Zatím je instalováno 2000 MW. Využití obnovitelných energií se v Číně rychle rozvíjí a energetické koncepce jsou zpracovávány s ohledem na využití potenciálu obnovitelných zdrojů. V roce 2020 by mělo být obnovitelnými zdroji pokryto 12 % celkové energetické kapacity a do roku 2040 by tento podíl měl dosáhnout 30 %, eventuálně i více. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že podle optimistického scénáře Mezinárodní energetické agentury mohou v roce 2030 obnovitelné zroje pokrývat pouze asi 2 % globální potřeby energií. Je zřejmé, že Čína jde i v rozvoji energetiky svou specifickou cestou.