Michal Svrček z mezinárodní společnosti TÜV SÜD zabývající se testováním, inspekcí a certifikací (TIC), která se mimo jiné dlouhodobě věnuje oblasti energetiky, vysvětluje, jaké změny probíhají v souvislosti s nastupujícími technologiemi v energetice, a to nejen v činnosti auditorské a inspekční, ale i v dalších službách zahrnujících prakticky všechny aspekty výroby a dodávek energie — od optimalizace postupů v oblasti energetického managementu přes kontrolu dodavatelského řetězce až po zajištění návratnosti investic. V energetice platí to samé, co v obecné rovině ve všech odvětvích — primárním úkolem nezávislých třetích stran, které provádějí inspekce, audity a certifikace, je ověřovat soulad výrobků a služeb nabízených a prodávaných na českém trhu s nejnovějšími platnými normami a legislativou. Tedy zajistit, že jsou bezpečné pro koncového uživatele a že jejich výroba ani provoz zařízení nemá negativní dopady na samotného provozovatele, jeho zaměstnance, ani na širší okolí ve smyslu životního prostředí, komunit a společnosti. Nadmíru důležité je tedy neustále sledovat vývoj a trendy v technologiích a jít jim mnohdy i naproti. „Zatímco od dob našich začátků před 160 lety jsme se zabývali primárně tlakovými zařízeními, a zabýváme se jimi i nadále, protože stále hrají zásadní roli i v mnoha oblastech moderní energetiky, nyní se spolu s tím soustředíme také na nové oblasti, jako jsou elektromobilita, vodíkové hospodářství či fotovoltaika,“ vysvětluje Michal Svrček.
Potřeba komplexnosti
Jenže důležité zdaleka není jen sledování nových technologických trendů a s nimi souvisejících norem. Proměňující se energetický trh totiž vedle zvyšujících se nároků na odbornou kvalifikaci týmů vyžaduje také změny v organizaci jejich práce, zejména v promyšlenějším zapojení odborných profesí z jiných, zdánlivě nesouvisejících oblastí. „Kdysi byl kladen hlavní důraz na to, aby patřičné technické vzdělání na úrovni elektroinženýrů či strojních inženýrů měli všichni — nejen ti, kdo se přímo účastní inspekcí, auditů a certifikací energetických projektů,“ říká Michal Svrček a dodává: „S proměnou potřeb zákazníků však chceme poskytovat komplexní servis, proto zapojujeme také specialisty z jiných oblastí. Z vnějšího pohledu je tahle interní změna možná neviditelná, ale je velice významná pro nás i pro naše klienty.“ Vyšší efektivita a flexibilita dosažená díky koordinaci odborníků z technických oblastí, expertů na legislativu a normy, projektových manažerů i dalších důležitých oblastí, například komunikace se zákazníky — to jsou primární přínosy tohoto „nového uspořádání“, který do své činnosti společnost TÜV SÜD implementovala. Zní to možná jako klišé, jenže v praxi to funguje. „V minulosti se s narůstající komplexitou projektů ukazovalo být značně náročné, ba přímo kontraproduktivní koncentrovat všechny tyto nezbytné kompetence v jedné osobě,“ vysvětluje Michal Svrček. „Přitom neexistuje žádný rozumný důvod, proč by špičkový odborník specializovaný na určitou oblast, jehož primárním úkolem je dohlížet na všechny technické náležitosti, měl v rámci širšího projektu fungovat zároveň jako jeho koordinátor, administrátor a komunikátor. To přece daleko více a lépe přísluší osobám s úplně jinými dovednostmi.“ Velmi zjednodušeně řečeno — technici bývají často spíše introvertní jedinci, dokonale soustředění na konkrétní problematiku. Kdežto pro koordinační a komunikační práci se hodí spíše extroverti schopní multitaskingu a širšího rozhledu. „Tento nový model umožňuje obohatit naši divizi různorodými osobnostmi a jejich dovednostmi. Navíc přináší i svěží nápady a nové efektivnější postupy, protože každý člen týmu nabízí jiný pohled na řešení problémů,“ dodává Michal Svrček.
Inspekce, testování a certifikace
Rozsah a struktura poskytovaných služeb v energetice se dělí do tří klíčových oblastí: 1. Inspekce, což je v podstatě rychlé, ale zevrubné posouzení zařízení nebo produktu s výslednou inspekční zprávou, která je identifikována modrým pruhem a modrým oktagonem. 2. Testování, jež zahrnuje různé činnosti od prověřování v laboratořích po tzv. mobilní měření pomocí přenosných zařízení na místě u zákazníka. „Například i poměrně novou neinvazivní metodou akustických emisí, pro kterou jsme jedinou akreditovanou společností v Česku,“ zdůrazňuje Michal Svrček. 3. Certifikace, tedy komplexnější a delší proces, jeho součástí může být inspekce i testování. Vydaný certifikát pak garantuje, že daná produktová řada výrobku či zařízení kompletně splňuje stanovené normy. V oblasti energetiky fungují certifikační společnosti v podstatě pro všechny účastníky celého dodavatelského řetězce. „Za prvé jsou to investoři, pro něž často zastřešujeme celý projekt. Za druhé výrobci a dodavatelé komponent — v takovém případě spolupracujeme zejména na projektech, kde je kladen důraz na komponenty v rámci většího celku. Ale spolupracujeme ve stále větší míře také přímo s bankami, zejména na velkých, investičně náročných projektech, abychom pro ně nezávisle ověřili rozpracovanost a kvalitu prováděných prací — ony pak podle toho rozhodují o uvolnění další tranše úvěru na základě dohody s investorem,“ vypočítává jednotlivé směry činnosti Michal Svrček. „Můžeme pracovat prakticky pro kohokoliv, jen se při tom musíme vyvarovat střetu zájmů — tzn. že v rámci jednoho projektu nemůžeme pracovat pro více stran, například současně pro investora i generálního dodavatele nebo subdodavatele.“ Jednoduchý termín „ověřit soulad“ v sobě zahrnuje celý řetězec různých činností. A čím složitější projekt, tím větší pravděpodobnost výskytu problémů ohrožujících jeho realizaci završenou úspěšnou certifikací.
Klíčové bývají už první fáze projektu
„Komplikace se mohou objevit už na samém začátku v souvislosti s nedostatečnou nebo chybnou dokumentací,“ říká Michal Svrček a upozorňuje, že je klíčové identifikovat problémy již v zahajovacích fázích projektu. „V minulosti k nám často zákazníci přicházeli s již hotovým projektem, jenže následně jsme při jeho prověřování objevili tak závažné nedostatky, že v některých případech bylo dokonce nutné již realizovanou instalaci kompletně odstranit a postavit ji znovu podle nového projektu.“ V souvislosti s novou energetikou vzpomíná Michal Svrček na své počátky v TÜV SÜD před zhruba 14 lety: „Tehdy jsem pracoval na pozici inspektora v oblasti obnovitelných zdrojů. Mnohdy se stávalo, že jsme odhalili opomenutí zdánlivě drobných detailů, které ale měly v rámci schvalovacího procesu fatální důsledky. V paměti mi utkvěl případ fotovoltaického parku postaveného na místě bývalé skládky. Sama instalace byla zcela v pořádku, ale podklad se ukázal být tak nestabilní, že to vedlo k ohrožení celé instalace. Analogické problémy se právě ve fotovoltaice vyskytují poměrně často: mnoho uživatelů si instaluje fotovoltaické panely na střechy, ale často mají na zřeteli pouze jejich elektrickou bezpečnost. Přitom norma ČSN EN 62446-1 stanovuje požadavky i na mechanické a stavební aspekty fotovoltaiky, jako je nosnost střechy. Před instalací je tedy třeba provést patřičný statický a stavební posudek. V krátkodobém horizontu sice žádné problémy pravděpodobně nehrozí, ale časem se zcela jistě vlivem cyklického namáhání střechy sněhem a větrem v různých ročních období objeví.“ Řeč je sice o domácích instalacích, ale tyto aspekty mnozí investoři opomíjejí i u rozsáhlejších projektů. Přitom prostředkem k prevenci takovýchto situací jsou běžně dostupné služby Due diligence, jejichž cena je mnohonásobně nižší než potenciální náklady na následné opravy či přestavbu. Podobným typem služeb mimo rámec čistě technických inspekcí je předběžné hodnocení návratnosti investic do nejrůznějších technologií včetně fotovoltaiky, což je dnes v ČR nejčastěji instalovaný zdroj OZE (obnovitelné energie). Jedná se o posouzení, zda bude v konkrétní lokalitě a za daných parametrů plánované zařízení schopno generovat objemy elektrické energie stanovené v projektu. A podle všech známých i předpokládaných faktorů, jako jsou stávající ceny energie a jejich očekávatelný vývoj, se pak vyhodnocuje také délka návratnosti dané investice. „V určitých případech zastáváme také roli tzv. Owner's Engineer, která zahrnuje komplexní hodnocení projektu. Investor si nás v takových případech, typicky u velkých a složitějších akcí, najímá k tomu, abychom zkontrolovali a ověřili soulad všech technických aspektů,“ vysvětluje Michal Svrček. „Pokrýváme v tomto případě celé spektrum inspekčních činností od stavebních norem až po výrobní technologie, což zahrnuje jednání s různými úřady, jako jsou hasiči, vodohospodářský nebo stavební úřad.“
Poptávka i nároky rostou, podmínky se mění
Vývoj nových energetických projektů je sice v České republice v poslední době spíše stagnující, přesto poptávka po auditorských, inspekčních i certifikačních službách roste, protože se rozšiřuje i na další oblasti v souvislosti s rozvojem nové energetiky a modernizacemi stávajících zdrojů. „Před zhruba 10 lety jsme se podíleli na rekonstrukcích a modernizaci starších páteřních energetických zdrojů, ale stejně tak jsme nedávno pracovali pro Teslu v Berlíně při výstavbě jejich nové automobilky, která byla uvedena do provozu před dvěma lety,“ vypočítává Michal Svrček. „Je ale celá řada nových služeb, které s energetikou úzce souvisejí — například v oblasti emisí. Mezi ně patří výpočet a validace objemu skleníkových plynů či naše nová služba VeryX.“ Úkolem VeryX je kontrola provozů s vysokými emisemi, jejímž výsledkem je hodnocení, zda navrhovaná technická řešení mohou splnit očekávání stanovená projektem. Výstupní „kalkulační validace“ pak může zákazníkovi pomoci při získání dalších povolení nebo ovlivnit např. financování a pojištění projektu. Zřejmě nejzásadnější v poslední době jsou změny energetického zákona týkající se fotovoltaických zdrojů, které bude možné za určitých podmínek instalovat i na zemědělské půdě — tzv. agrovoltaika. Ty byly přijaty již v prvním kvartálu letošního roku a jejich důsledkem bude v následujících letech nejspíše zvýšení poštu instalací v oblastech, kde se dosud stavět nesmělo. „V současné době nabízíme nejrůznější řešení v oblasti zelené energie, v souvislosti s fotovoltaikou je to ve velké míře kontrola reálné produkce,“ uvádí v této souvislosti Michal Svrček. „S ohledem na novou energetickou legislativu obecně neustále sledujeme, co se právě navrhuje, projednává a schvaluje v rámci Evropské unie. Přestože po schválení Komisí a následně Parlamentem dochází k transponování směrnic do národních legislativ s určitým zpožděním, je třeba být připraven. V tomto ohledu pečlivě monitorujeme například nařízení EU o produkci zeleného vodíku od roku 2030 a jeho potenciální dopady na naše zákazníky, protože v oblasti vodíkových technologií jsme aktivní od počátku. Jelikož jsme součástí nejrůznějších komisí, ať již technických, koordinačních, či ministerských, jsme o chystaných změnách informováni z první ruky. Nicméně projednávání a prosazení změn trvá mnohdy dlouhé roky, a od některých se nakonec dokonce odstoupí,“ doplňuje na závěr Michal Svrček. /Ivo Čižmár/
