Hvězda s označením KIC 8462852 leží v naší galaxii zhruba 1480 světelných let od Země a astronomové, natož veřejnost, jí nikdy nevěnovali mnoho pozornosti. Změnilo se to minulý týden díky mimozemšťanům. Leží v části oblohy (zhruba mezi souhvězdími Labutě a Lyry), na kterou se zaměřil v letech 2009 až 2013 dalekohled Kepler, přezdívaný „lovec planet“. Teleskop měl za úkol hledat planety u vzdálených hvězd podle výkyvů v množství světla, které se dostává k nám. Je dostatečně citlivý, aby zachytil za vhodných podmínek přechod i poměrně malých planet, jež světelnost hvězdy sníží o méně než procento. V případě KIC 8462852 ovšem taková citlivost nebyla zapotřebí, dokládá práce, kterou část týmu pracujícího na údajích z Kepleru, zveřejnila na serveru arXiv.org. Výkyvy byly mnohem dramatičtější: při dvou událostech s odstupem zhruba 750 dní něco blokovalo 15, potažmo 20 procent světla přicházejícího k nám od této hvězdy – která má mimochodem zhruba o polovinu větší průměr než naše Slunce. Kdyby mělo jít o planetu, nemohla by mít průměr jen pětiny své hvězdy, ale zhruba poloviční (Jupiter má průměr zhruba desetiny Slunce). A proto se tak nemůže jednat o planetu. Při těchto rozměrech už by se v jejím nitru rozběhla termonukleární reakce a stala by se hvězdou. Nabízí se tedy logická otázka, co to Kepler pozoroval. Odpovědí je celá řada, ale pozornost médií a veřejnosti přinesla jen jedna. Astronom Jason Wright ze špičkové Penn State Univerzity v americké Pensylvánii pro časopis Atlantic řekl, že podle něj by mohlo jít o doklad existence umělé „stavby“ kolem hvězdy. Spolu s dvěma dalšími vědci, kteří pracují na projektu hledáním mimozemské civilizace SETI připravil odborný článek, ve kterém nápad rozvíjí do podrobností (také na ar- Xiv). Podle autorů by se mohlo jednat o „roj“ staveb, možná gigantických solárních panelů, které mohou uspokojit poptávku i velmi vyspělé civilizace po energii. Samozřejmě jde jen o hypotetické řešení, ale vyloučit ho jako nemožnost nelze. Mnoho mu ovšem nenasvědčuje. Na hvězdu se zaměřili už i teleskop sledující tepelné (tedy infračervené) spektrum WISE. Případné „megastruktury“ by se přitom musely při oběhu Slunce zahřívat a vyzařovat poměrně charakteristickou tepelnou stopu, ale nic takového WISE neobjevil. Ještě nějaké výsledky by mělo přinést pozorování soustavy v rádiovém spektru v rámci projektu SETI, ale to zatím není. I bez mimozemšťanů lze najít řadu vysvětlení, které požadavkům na vědeckou přesnost plně vyhovují. Koneckonců je vyjmenovávají i autoři původního vědeckého článku, nad jejichž daty Wright (samozřejmě zcela oprávněně) spekuloval. Může jít o mladou hvězdu, která je stále obklopena oblakem materiálu. Ten se postupně shromažďuje do podoby planet a dalších těles, ale než se tak stane, bude soustava plná mračen, které světlo blokují lépe než planety. Ale tomu znovu nenasvědčují údaje z infračerveného teleskopu WISE. Autorům se nejpravděpodobnějším řešením hádanky zdá ohromná kometární „rodina“, protože v tomto případě by z různých důvodů nemuselo být infračervené záření zachyceno. Chtělo by to další pozorování, ale Kepler už nezvládne co dříve. Nefunguje mu původní stabilizační systém a nedokáže už dlouhodobě sledovat vzdálené hvězdy a tedy ani pátrat po planetách kolem nich.
