O geopolitice lidských mozků

Ekonomický kolaps, který nastal po rozpadu Sovětkého svazu, měl zničující důsledky pro tamní vědecké společenství. Vědecké aktivity se začaly rozpadat, nejlepší hledali spásu v emigraci, a hrozilo vážné nebezpečí, že se lidé s výjimečnými znalostmi nechají ze zoufalství naverbovat do společensky nebezpečných struktur. To si uvědomovali i vedoucí politici Evropské unie a v roce 1993 založili asociaci INTAS na podporu mezinárodní spolupráce. Původně byla zřízena pro organizaci spolupráce s institucemi zemí bývalého Sovětského svazu, tvořících Společenství nezávislých států (SNS), označované v angličtině zkratkou NIS (New Independent States). Patří sem Arménie, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tadžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán. Později se k iniciativě INTAS připojily další státy - Izrael, Island, Norsko, a Švýcarsko, a také Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Od roku 1993 do roku 2003 INTAS podporoval 2700 projektů. Zapojeno bylo přes 15 000 výzkumných kolektivů, resp. 55 000 vědců ze SNS a EU. Finanční příspěvek INTAS překročil 195 mil. eur. Bylo také přiděleno 1000 grantů mladým vědcům dotovaných 9 mil. eur. Většinu prostředků poskytla EU, ale přispěly i organizace CERN ze Švýcarska, francouzská CNES, a také letecký průmysl EU a kosmická agentura ESA. Zpočátku byla spolupráce zaměřena především na základní výzkum v oborech astrofyziky, fyziky částic, fyziky plazmatu, matematiku, informační technologie, chemii, biologii, životní prostředí a energetiku. Asociace pomohla přežít období drastického krácení rozpočtů veřejných výzkumných institucí v SNS. Mezinárodní spolupráce přispěla k navázání kontaktů jak osobních, tak profesionálních, které v mnoha případech přispěly k pokračování spolupráce i mimo rámec INTAS. Mnoho hořkosti však vyvolala nízká úspěšnost žádostí o podporu. Nízký rozpočet, průměrně 20 mil. eur ročně, umožnil přijmout jen asi 10 % přihlášených projektů a odmítány byly i mimořádně kvalitní návrhy. V současné době byl zaveden dvoustupňový hodnotící proces v zájmu zmenšení zklamání odmítnutých týmů. Počet pracovníků vědeckovýzkumných institucí v SNS klesl od roku 1990 z počtu 1,5 mil. osob zhruba na polovinu, ale přesto tvoří impozantní kapacitu. Je společným socioekonomickým zájmem EU i SNS aby tato kapacita byla maximálně využita. Globální kontext událostí v Perském zálivu, rostoucí ekonomická síla Číny a Asie všeobecně, vytváří nové klima i pro vědeckotechnickou spolupráci. V Rusku jsou nyní podmínky pro vědce již značně lepší.