Japonští vědci objevili nový prvek. Ale bude ruský, nebo japonský? Vědci z japonského střediska RIKEN v druhé polovině září oznámili, že přesvědčivě pozorovali prvek s protonovým číslem 113, který zatím má jenom prozatímní název unutrium. Vznikl ostřelováním tenké bizmutové destičky jádry zinku. A to možná jenom v počtu jednoho jediného atomu. To není až tak divné, protože postup vytvoření prvku 113 připomíná velkou fyzikální loterii. Vznikl při intenzivním ostřelování tenké podložky z bismutu atomy zinku. Na podložku každou sekundu míří miliardy atomů zinku, obvykle se ovšem odrazí, projdou nebo se srazí s jádry bismutu tak, že z nich kousek vyrazí. Ve skutečně velmi, velmi řídkých případech atom zinku při nárazu spojí jádrem bismutu do atomu se 113 protony. Musí ale dojít k tak vzácné shodě okolností, že atomy se sice srazí, ale přitom si navzájem neublíží. Musí zůstat celé a ještě se spojit. Je to stejná pravděpodobnost, jak kdybyste proti sobě posílali osobní vůz a dodávku a čekali, až jejich spojením vznikne (alespoň na chvíli) pojízdný malý nákladní vůz. Jednou se to možná stane, ale po bilionech opakování. Ta si v případě atomů na rozdíl od aut ale můžeme dovolit. A tak se japonským vědcům jednou stalo, že bismut se spojil se zinkem a vznikl atom prvku 113. Provedené pozorování je z fyzikálního hlediska dost přesvědčivé, i tak nemají japonští vědci ovšem už v tuto chvíli jistý objevitelský primát. Na jiných urychlovačích už se totiž podařilo připravit i těžší prvky, až do protonového čísla 118 (tj. se 118 protony v jádře). Některé z nich vznikly v ruské laboratoři v Dubně. Tamější vědci se hned nechali slyšet, že prvek 113 také přesvědčivě pozorovali už dříve. Vznikl jim rozpadem prvků 115 a 117, a proto by vlastně měla sláva objevu připadnout jim. Ve fyzikálním světě to také znamená, že by mohli prvku vybrat jméno, protože to je práce objevitele. Ruští vědci se však pohybovali v neznámé oblasti, „protože prvky, ze kterých 113ka vznikla, jsme nikde jinde nepozorovali a nevíme o nich skoro nic.“ Teoreticky je tedy možné, že se v urychlovači tak stalo něco trochu jiného. Japonská měření se naopak pohybují celou dobu ve známé oblasti a krok po kroku vedou k novému prvku. Navíc mají Japonci i tu výhodu, že prvek už zřejmě připravili dříve, v letech 2004 a 2005, jen tehdy měli trochu smůlu a měření shodou okolností nebylo úplně průkazné. Kdo bude nakonec uveden v historických záznamech jako objevitel nového prvku, rozhodne mezinárodní komise fyziků a chemiků. Zatím se v podobných případech dařilo postupovat tak, aby byli všichni spokojeni, teď je situace ovšem velmi zamotaná. /jj/
