V prvních třech měsících tohoto roku zničily sopečné erupce a následně proudy lávy až tři vesnice. Příšerná katastrofa. Leč tyto přírodní úkazy mohou posléze znamenat i nebývalé příležitosti pro vědecké zkoumání. Svědčí o tom například japonský ostrov Nišinošina. Asi 1000 km od Tokia směrem na jih se vlivem sopečné činnosti vytvořil loni v listopadu zcela nový ostrov, aby se postupně spojil s neobydleným ostrovem Nišinošina a stal se vskutku vědeckým rájem. Jeho rozloha čítá zhruba 400 m2. Hovoří se o něm jako o přirozené laboratoři, protože na něm mohou odborníci vysledovat, jak vlastně příroda vytváří zcela nový kus suché země. Nišinošina je zatím jen pustý ostrov pokrytý ztvrdlou lávou, ale není vyloučeno, že se tu v dohledné době zabydlí rostliny a zástupci živočišné říše. Ptačí trus, zbytky peří, hnijící odpadky a kde co jiného putující na křídlech větru může vytvořit potřebné podmínky pro život. Japonci by rádi zmapovali tento proces, vždyť k něčemu podobnému již došlo například na ostrově Surtsey nedaleko Islandu. Vznikl v roce 1963 přímo před objektivy fotoaparátů a před televizními kamerami. Od roku 2008 spadá Surtsey pod ochranu UNESCO. Jako Nišinošina se rovněž vytvořil v důsledku vulkanické činnosti a jeho prvními obyvateli byly mechy a lišejníky. Poté, co se na něj nastěhovali ptáci, se kvalita vytvořené půdy neustále zlepšovala, také rostliny jsou již vyvinutější. Ostrov je dokonce zanesen na nových námořních mapách. Ze začátku jej podrobně sledovali vulkanologové, pak se stal centrem pozornosti botaniků a biologů. Jméno dostal podle obra Surtu, jenž je v severské mytologii bohem ohně. Kromě vědců se na něj nikdo jiný nedostane. Nikdo nestojí o to, aby se sem zanesly cizorodé látky. Pro zájemce a přírodní nadšence je k dispozici pouze vyhlídkový let nebo výletní loď. /egy/
