Po nových materiálech pro ukládání energie je poptávka leckde. Uplatnily by se v ohebné elektronice, elektrických vozidlech i v leteckých a vesmírných technologiích. Tým Pensylvánské státní univerzity vyvinul lehký a ultratenký kompozitní polymerový materiál, který je možné vyrábět pomocí postupů dnes běžně využívaných v průmyslové výrobě. V dnešní době již známe řadu fascinujících 2D materiálů, které v laboratoři mívají pozoruhodné vlastnosti. Obvykle je ale obtížně je vyrábět průmyslově tak, aby jejich použití bylo ekonomicky smysluplné. Další problém bývá v tom, jak takové materiály spojit s polymery, které představují klíčové materiály budoucí ohebné a nositelné elektroniky. Nový kompozitní materiál tvoří vrstvy tenkých filmů z hexagonálně uspořádaných 2D nanokrystalů nitridu bóru, vyrobené chemickou depozicí z plynné fáze, které z obou stran obalují tenký film z vysoce aromatického termoplastu polyéterimidu (PEI). Pouhým stlačením těchto filmů dohromady vznikne materiál se sendvičovou strukturou, aniž by bylo nutné použít chemikálie k vytvoření vazby. Vědci se již dříve snažili vytvořit kompozitní materiály z nanokrystalů nitridu bórů a polymeru, zatím ale vždy byly problémy s ekonomicky přijatelnou výrobou materiálu ve velkém měřítku. Materiál týmu Pensylvánské státní univerzity je vysoce mechanicky odolný. Jeho struktura ho chrání před selháním ve vyšších teplotách, což je problém jiných polymerových materiálů pro uskladnění energie. Nejlepší současné komerčně dostupné materiály tohoto druhu přestávají fungovat při teplotách kolem 80 °C. Polymer polyéterimid obalený z obou stran vrstvami hexagonálně uspořádaného nitridu bóru ale bez potíží pracuje při teplotách přes 200 °C. I při takto vysokých teplotách materiál zůstává stabilní po více než 55 tisících testovacích cyklech vybití a opětovného nabití.
