O služebních cestách ministrů
a jejich náměstků po světě v TT
informujeme jen minimálně. Prosincová
jednání ministra průmyslu
a obchodu ČR Martina Kocourka
a jeho náměstků Tomáše Hünera
a Milana Hovorky s jejich americkými
protějšky jsou výjimkou. Nejenom
proto, že byla deklarována
jako začátek nového ekonomického
a obchodního dialogu pro spolupráci
firem z ČR a USA. Podpis deklarace
umožní hlubší spolupráci také
v oblasti jaderné energetiky.
ČR a USA budou intenzivněji spolupracovat
s cílem podpořit vzájemný
obchod a investice. Podle Martina
Kocourka se jedná o zásadní krok
v česko-amerických hospodářských
vztazích: „Ustavení ekonomického
dialogu je nástrojem pro prohloubení
obchodu a spolupráce mezi českými
a americkými firmami a institucemi.
Zaměříme se v něm jak na samotnou
podporu vzájemného obchodu, tak
na spolupráci v jednotlivých oborech,
jako jsou IT, biotechnologie, vesmírný
či obranný průmysl a samozřejmě
energetika a doprava.“
REZERVY Z MINULA
Obě strany si je uvědomily a napříště
hodlají optimalizovat podmínky pro
zvýšení vzájemných investic, pro spolupráci
obchodních asociací a komor
a pro zintenzivnění spolupráce v oblasti
inovací a výzkumu. Deklarovaly,
že se vynasnaží eliminovat i některé
administrativní a legislativní bariéry
v přístupu na své trhy.
Ryze statisticky: USA disponují
největší ekonomikou světa. Hrubý
domácí produkt přesáhl 14 bilionů
USD. Prizmatem zahraničního obchodu:
v roce 2009 byly USA 3. největší
vývozce zboží ve světě (hned po Číně
a Německu) a současně jeho největším
importérem.
Česko-americká relace musí být
objektivně menší: USA a ČR si v roce
2009 vyměnily zboží v celkové
hodnotě bezmála 4 mld. USD. To je
nepřehlédnutelná suma. Ale - o 27 %
menší ve srovnání s rekordním rokem
2008, v němž vzájemný obrat dosáhl
5,5 mld. USD. V právě skončeném
roce 2010 se trend oboustranného růstu
vývozu a dovozu podařilo obnovit:
jen za období leden-září 2010 byly
vzájemné obchodní toky meziročně
vyšší o 24 %.
USA jsou momentálně 14. největší
obchodní partner ČR a 13. největší
exportní odbytiště. Na celkové bilanci
zahraničního obchodu ČR se podílejí
zhruba 3 %.
K hlavním českým exportérům
do USA patří Moravia Steel Třinec,
Ispat Nová Huť Ostrava, Mitas, Aero
Vodochody aj. V USA si aktivně vede
rovněž český výrobce zdravotnických
lůžek Linet. Dobrou pozici si v USA
vydobyly i české ICT společnosti.
Těm pomohl prosadit se na tamějším
trhu program CzechAccelerator z péra
MPO ČR a agentury CzechInvest.
Inovativním firmám mj. umožnil strávit
čtvrt roku přímo v Silicon Valley.
USA jsou 9. největší přímý zahraniční
investor v ČR. Hodnota jejich investic
u nás dosáhla v roce 2008 téměř
62 mld. Kč. Naproti tomu: české firmy
v USA investovaly cca 266 mil. Kč.
Z amerických firem mají v ČR svůj
výrobní závod (anebo vývojové centrum)
třeba Honeywell, GE Aviation,
IBM, Microsoft, Red Hat, Caterpillar,
Johnson & Johnson, ON Semiconductor,
Ingersoll Rand a další.
ČESKO-AMERICKA
KOOPERACE V JADRU
Vraťme se k oné části budoucího
dialogu, jež se soustřeďuje na spolupráci
v oblasti jaderné energetiky. Obě
strany se vyslovily za její výrazný posun
do budoucna. Zaručit by to měla
Společná deklarace o průmyslové
a obchodní spolupráci v oblasti civilní
jaderné energetiky, kterou ministr
Kocourek ve Washingtonu podepsal
s ministrem obchodu USA Gary Lockem
a ministrem energetiky USA Steven
Chu.
Opět podle ministra Kocourka: „Deklarace
otevírá nové možnosti v oblasti
výzkumu a vývoje, což je velmi důležité
z hlediska hledání možností pro
budoucí pokrytí energetických potřeb
obou zemí.“ Ocenil rovněž rozhodnutí
Obamovy vlády vrátit se v USA k výstavbě
nových energetických zdrojů
na bázi jádra a vybudovat po 30 letech
novou jadernou elektrárnu.
Spolupráce obou států ve sféře energetiky
by měla mít komerční i vědeckou
podobu. Zájem o ni deklarovaly
obě strany. U nás se, jak známo, připravuje
dostavba JE Temelín a jedním
z účastníků mezinárodního výběrového
řízení je rovněž firma Westinghouse.
Sice má japonského vlastníka,
ale sídlí a produkuje v USA. Zakázka
má hodnotu několik set miliard korun.
O vítězi tendru by se mělo rozhodnout
v roce 2013.
„Těšíme se na spolupráci s Českou
republikou, která chystá konstrukci
nových jaderných reaktorů. Doufáme,
že průmysl v obou našich zemích může
využít těchto nových příležitostí,“
uvedl k tomu ministr G. Locke.
„Deklarace otevírá nové možnosti
v oblasti výzkumu a vývoje, což
je velmi důležité z hlediska hledání
možností pro budoucí pokrytí energetických
potřeb obou zemí,“ uvedl
Kocourek.
V ČEM ZAVLADLA SHODA?
Jaké jsou hlavní body deklarace
USA a ČR o jaderné spolupráci? Především:
? podpora subjektů ze sféry jaderného
průmyslu při hledání příležitostí
k účasti na výstavbě jaderných elektráren,
při dodávkách souvisejících podpůrných
infrastruktur a služeb a při
zajištění a dodávkách údržby a služeb
pro existující jaderná zařízení;
? podpora vědeckého výzkumu
a vývoje pro bezpečnější, ekonomicky
efektivnější a ekologičtější jaderná
zařízení;
? prosazování principu, že smlouvy
na výstavbu nových jaderných
elektráren a zajišťování souvisejících
součástí a služeb i služeb pro již postavené
jaderné elektrárny by měly
být založeny na komerčních a technických
přínosech různých návrhů a průmyslových
partnerství;
? vývoj spolehlivých výrobních
dodavatelských řetězců, které by podporovaly
výstavbu nových jaderných
elektráren a dodávky infrastruktur
a služeb pro ně;
? diskuse o smluvním režimu globální
odpovědnosti za jaderné škody;
? podpora mezinárodních úmluv,
které umožní civilním reaktorům postaveným
v budoucnu v zúčastněných
zemích získat přístup ke spolehlivému
zdroji jaderného paliva a služeb;
? podpora rozvoje infrastruktury
pro civilní jadernou energii, včetně
školení jejich obsluhy, vhodné využití
civilní jaderné technologie a související
energetické technologie v souladu
s vývojem předpisů a standardů pro
rozvoj infrastruktury vypracovávaných
Mezinárodní agenturou pro atomovou
energii.
JAKE JSOU REALNE ŠANCE
WESTINGHOUSE?
Některé české specialisty a novináře
zaujala zejména agenturní parafráze
citátu ministra Kocourka, že společnost
Westinghouse se může považovat
za jednoho z favoritů výběrového řízení
na dostavbu JE Temelín. Zajímalo
nás její upřesnění a dlužno dodat,
že bylo a je nanejvýš diplomatické:
"Americká strana je v oblasti jaderné
energetiky kvalifikovaná. To znamená,
že české vládě v podstatě říká, že
není žádná překážka pro to, aby americký
dodavatel byl v rámci soutěže
brán jako rovnocenný s ostatními."
Oslovení odborníci se shodli: pozici
Westinghouse určí finální nabídka firmy.
To, že bude muset být po všech stránkách
konkurenceschopná s ostatními, je její
technicky i ekonomicky závazné minimum.
Ve hře je ovšem povícero faktorů.
Nejenom pořizovací cena, ale i kvalita
projektu, bezpečnost všech instalovaných
a provozovaných zařízení, provozní
efektivnost, konkrétní podíl českých
firem přizvaných k realizaci zvoleného
projektu apod. Vláda nepochybně vezme
v úvahu i strategické hledisko.
Westinghouse není u nás žádný
nováček. Podílel se už na výstavbě
prvních 2 bloků v JE Temelín a na získané
zkušenosti proto může navázat.
Oponenti připomněli rovněž fakt, že
až do předloňska firma do Temelína
dodávala jaderné palivo. ČEZ ji však
po některých peripetiích v této roli nahradil
ruskou společností TVEL, která
vyhrála výběrové řízení v roce 2006.
Takže platí: temelínské kostky budou
teprve vrženy. Podle premiéra
Nečase nejpozději do roku 2013. /uai/