Výdrž baterie ve vašem telefonu nebo notebooku obvykle závisí na tom, kolik iontů lithia je možné umístit v materiálu anody takové baterie. Když baterii tyto ionty v anodě dojdou, tak přestane dodávat elektřinu a s provozem zařízení je konec. Problém je v tom, že materiály, které by mohly zařídit větší kapacitu pro uložení lithiových iontů a nahradit dnes používané grafitové elektrody, jsou ve skutečnosti buď příliš těžké, nebo prostě nevhodné pro použití v bateriích. Tým amerických vědců z Purdue University, který vedl Vilas Pol, vymyslel novou technologii, jež umožňuje vytvořit elektrody pro baterie z doposud nevhodných materiálů. Takové elektrody by mohly zajistit větší kapacitu baterií a také jejich větší stabilitu a rychlejší dobíjení. Jejich nový materiál představuje síťovitě uspořádané nanořetězy (nanochains) z antimonu, což je jeden z materiálů, o němž je známo, že má velkou kapacitu pro lithiové ionty. Experimentální baterie s těmito nanořetězy antimonu se dobíjejí za 30 minut a ve 100 cyklech vybití a dobití si udržují zhruba dvojnásobnou kapacitu lithiových iontů oproti srovnatelným tradičním dobíjitelným bateriím. Některé dnešní komerční baterie sice využívají podobné uhlíko-kovové kompozity, takové materiály ale mají nepříjemný sklon s přijímáním lithiových iontů podstatně zvětšovat svůj objem. To představuje bezpečnostní riziko při dobíjení takových baterií. Uspořádání částic antimonu do podoby nanořetězů takové rozpínání do značné míry omezuje. Nový design elektrod je podle badatelů vhodný i pro větší typy baterií, na kterých v současnosti pracují.
