Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) v příštích třech letech pokryjí většinu nové poptávky po elektřině obnovitelné zdroje. Další část nové poptávky uspokojí nové jaderné elektrárny. Výrazný nárůst uhlíkových emisí v energetice je tedy nepravděpodobný. V roce 2022 světová poptávka po elektřině poklesla o 2 %. Nebylo to jen důsledkem krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, ale také nezvyklým počasím v některých částech světa. Nemělo by však jít o trend. Analytici IEA naopak v příštích třech letech očekávají navyšování světové poptávky po elektřině v průměru o 3 % ročně. Předpandemický průměr přitom činil 2,4 %. Hnací silou růstu mají být rozvíjející se a rozvojové ekonomiky v Asii. IEA očekává se, že více než 70 % nárůstu celosvětové poptávky po elektřině v příštích třech letech budou mít na svědomí Čína, Indie a jihovýchodní Asie. Vývoj v Číně je do určité míry nejistý, protože tamní ekonomika se jen těžko vymaňuje z následků přísných proticovidových omezení. V současné době se však předpokládá, že podíl Číny na celosvětové spotřebě elektřiny vzroste do roku 2025 na novou rekordní hodnotu: jednu třetinu (v roce 2015 to byla jedna čtvrtina). Vyspělé ekonomiky se zároveň pokoušejí rozšířit využívání elektřiny, aby nahradily fosilní paliva v odvětvích, jako je doprava, vytápění a průmysl.
Bod obratu
„Růst světové poptávky po elektřině bude zrychlovat a v příštích třech letech se zvýší o více než dvojnásobek současné roční spotřeby elektřiny Japonska,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA. Dobrou zprávou podle něj je, že obnovitelné zdroje a jaderná energie rostou dostatečně rychle na to, aby pokryly téměř celý tento dodatečný apetit, což naznačuje, že se blížíme bodu zvratu v oblasti emisí v energetice. Vlády nyní musí umožnit ještě rychlejší růst nízkoemisních zdrojů a snížit emise, aby svět mohl zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň dosáhnout klimatických cílů. Zatímco výroba elektřiny ze zemního plynu v Evropské unii podle současných trendů v příštích letech klesne, výrazný růst na Blízkém východě by měl tento pokles částečně kompenzovat. Prudký nárůst cen zemního plynu v době energetické krize zase podnítil prudký růst cen elektřiny na některých trzích, zejména v Evropě, což v politických kruzích vyvolalo diskusi o reformách uspořádání trhu s elektřinou. (O podobě předpokládané evropské reformy ovšem ještě není rozhodnuto.) Očekávaný pokles výroby elektřiny z uhelných elektráren v Evropě a Severní a Jižní Americe pravděpodobně vyváží nárůst spotřeby tohoto paliva v asijsko-pacifickém regionu. Nic na tom nezmění ani vyšší výroba z jaderné energie (do značné míry daná opětovným spouštěním elektráren například v Japonsku). Vcelku to znamená, že emise oxidu uhličitého z celosvětové výroby elektřiny by po maximu z roku 2022 mohly do roku 2025 zůstat přibližně na stejné úrovni. Silný růst obnovitelných zdrojů značí, že jejich podíl na celosvětovém mixu výroby elektřiny se podle prognóz zvýší z 29 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. Podíl výroby elektřiny z uhlí a plynu by měl naopak klesat. V důsledku se tak bude množství emisí CO2 při celosvětové výrobě elektřiny v nadcházejících letech nadále snižovat. Evropa se však v loňském roce tomuto trendu vymykala. Průměrné množství emisí CO2 ve výrobě elektřiny se totiž meziročně zvýšilo. Jde ovšem pouze o dočasný jev. IEA očekává, že emise z výroby elektřiny v Evropě budou do roku 2025 klesat v průměru o přibližně 10 % ročně.
Každý jinak
Vývoj poptávky po elektřině se v roce 2022 v jednotlivých regionech značně lišil. Spotřeba elektřiny v Indii výrazně vzrostla, zatímco růst v Číně byl tlumenější v důsledku politiky „nulové tolerance“ covidu, která výrazně omezovala hospodářskou aktivitu. Spojené státy zaznamenaly silný nárůst poptávky, který byl způsoben hospodářskou aktivitou a vyšší spotřebou v domácnostech v prostředí teplejšího letního počasí a neobvykle chladné zimy. V Evropské unii se poptávka snížila v důsledku neobvykle mírné zimy a poklesu spotřeby elektřiny v průmyslovém sektoru, který výrazně omezil výrobu kvůli vysokým cenám energie a přerušení dodávek způsobenému ruskou invazí na Ukrajinu. Pokles poptávky v EU o 3,5 % byl jejím druhým největším procentním poklesem od globální finanční krize v roce 2009, přičemž největší byl výjimečný pokles v důsledku pandemického šoku v roce 2020. Nová zpráva IEA konstatuje, že poptávka po elektřině a její nabídka jsou celosvětově stále více závislé na počasí, přičemž extrémní regionální výkyvy budou problémem také do příštích let. Kromě sucha v Evropě se v Indii vyskytly vlny veder, které vedly k historicky nejvyšší špičce poptávky po elektřině v této zemi. Podobně byly vlnami veder a suchem zasaženy střední a východní oblasti Číny, což způsobilo prudký nárůst poptávky po klimatizaci při snížené výrobě vodní energie v provincii Sečuán. Také Spojené státy americké zažily v prosinci silné zimní bouře, které způsobily masivní výpadky elektřiny. Zpráva uvádí, že je třeba urychlit dekarbonizaci a zavádění čistých energetických technologií. Současně s tím, jak bude přechod na čistou energii nabírat na obrátkách, bude sílit vliv povětrnostních jevů na poptávku po elektřině. A to jak v důsledku pokračující elektrifikace vytápění, tak nárůstu podílu na počasí závislých obnovitelných zdrojů ve výrobním mixu. V takovém světě bude zásadní zvýšit flexibilitu energetických systémů a zároveň zajistit bezpečnost dodávek a odolnost sítí. /jj/
