Dokončení z minulého čísla
Snaha OPEC a 10 dalších zemí mimo tuto organizaci o zachování ceny ropy nad 50 USD/barel dospěla 25. 5. 2017 k prodloužení dohody o omezení těžby do března 2018. Těžba ropy a břidlicového plynu v USA trvale roste, což se projevilo i v květnovém meziročním růstu exportu těchto produktů o více než 12 %. Počet horizontálních vrtů pro těžbu břidlicového plynu se ve stejném období více než zdvojnásobil a produkce z každého vrtu se v některých oblastech zvýšila až o 10 %. Zásoby ropy v USA rostou díky dennímu přírůstku břidlicového plynu v objemu 430 000 barelů. Ten se podle IEA má v příštím roce téměř zdvojnásobit. Ozývají se hlasy, že cena ropy může ze současných 50 USD/barel do konce letošního roku klesnout až k 35 USD/barel. Červnovou fúzí amerického průmyslového konglomerátu General Electric (GE) se společností Baker Hughes vznikl druhý největší poskytovatel služeb pro ropná pole na světě, jehož roční tržby se pohybují kolem 23 mld. USD. Větší obrat v tomto segmentu trhu má jen Schlumberger. GE je největším světovým výrobcem vrtných zařízení, společník je světovou jedničkou v oblasti horizontálních vrtů, sloužících k těžbě břidlicového plynu. Evropa zaznamenala za posledních 8 let snížení spotřeby ropy o 10 %, což se projevilo v nižších produkcích etylenu a propylenu, když tato produkce stále nedosahuje rekordní úrovně z roku 2007. Udržitelný rozvoj petrochemie se stává prioritou Počátkem roku 2013 jsem vypracoval pro odborný časopis Plasty a kaučuk (č. 11–12, str. 331) úvahu o budoucnosti výroby komoditních plastů v Evropě. V ní jsem uvedl: „Udržitelný rozvoj petrochemie se stává prioritou v aktivitách firem. Součástí procesu se stane i vytváření větších a ekonomicky silných průmyslových celků. To umožní financování inovačních a investičních aktivit a hledání levnějších surovin. Hlavní aktivity a realizace větších a větších investičních celků probíhají v Asii a v USA. Motorem jsou i levnější energie a suroviny, zejména z těžby břidlicového plynu. USA má v těžbě 5–10letý náskok před ostatními regiony. Menší, energeticky náročnější výrobní jednotky budou nahrazovány většími. Evropa ztrácí konkurenceschopnost. Středoevropský region má v oblasti výrob primárních plastů velkou šanci v postupné integraci rafinérsko-petrochemických komplexů v Polsku, Česku, Slovensku, Maďarsku a Rakousku. Polsko by do tohoto komplexu mohlo přispět levným břidlicovým plynem, neboť je nejdále v Evropě z hlediska jeho průzkumu. Jeho těžba před rokem 2020 je však málo pravděpodobná. Na ČR by v kontextu této nové strategie mohla některá část výroby připadnout. Pokud k tomu nedojde, nemají české výrobny primárních plastů šance do roku 2050 přežít.“ Od té doby došlo ke změnám spíše k horšímu. Výsledky průzkumů možnosti těžby břidlicového plynu v Polsku se ukázaly jako neakceptovatelné. EU stále nerozhodla o možnostech průzkumů a těžby břidlicového plynu. Začátkem června dorazil do polského přístavu Svinoústí první tanker zkapalněného břidlicového plynu z USA. Jedná se o jeho energetické využití jako potenciální náhrady za zemní plyn z Ruska. Polsko spotřebuje 15–16 mld. m3 plynu ročně. Terminál ve Svinoústí má kapacitu 5 mld. m3 a slouží i k dodávkám LNG z Kataru. O plánované výstavbě jednotky s kapacitou 450 000 tun PE americké firmy Dow v Evropě jsem psal v předchozím článku v TT. Začátkem června informovala firma Ineos o svých investičních záměrech v Evropě. V rámci dřívější investice do osmi speciálních tankerů pro transport etanu z USA při –90 °C dosáhly roční kapacity dodávek 800 000 tun etanu. V jednotkách ve Skotsku a Norsku investuje 2 mld. eur na zvýšení krakovacích kapacit po 1 mil. tun etylenu. Zároveň studují možnost dehydrogenace propanu na propylen v Antverpách za 400–500 mil. eur. V současné době produkuje Ineos 4,5 mil. tun etylenu a propylenu v Evropě, ta ale stále není soběstačná. Situace ve výrobě primárních plastů ve středoevropském regionu byla loni kritická. Z výroční zprávy Unipetrolu vyplývá, že v důsledku havárie na petrochemii v Litvínově byly loni jednotky PE využity na 30 % a PP na 50 %. Následné výpadky v dodávkách do Spolany a Synthosu se výrazně projevily ve výpadcích výroby etylbenzenu, styrenu, butadienu, PS a PVC. A tak se nemůžeme divit, že Spolana Neratovice (v současnosti součást Unipetrolu) vykázala loni ztrátu zisku 473 mil. Kč. Kumulovaná ztráta za 8 let vyšplhala na 4 mld. Kč, a to ji čeká odstavení výrobny chloru starou, ekologicky zakázanou amalgamovou technologií k 30. 11. 2017. Podle studie ICIS se zákaz dalšího provozování této technologie v Evropě týká firem s kapacitou chloru 2,7 mil. tun/rok. Celkem se vyrábí v Evropě přes 12 mil. tun chloru ročně. PVC se od roku 2014 do Evropy dováží, přebytek kapacit PVC vykazuje USA a Čína. Český výrobce chloru a hydroxidů – Spolchemie Ústí – investoval téměř 2 mld. Kč do nové membránové technologie, přičemž jednotka je ve zkušebním provozu s oficiálním termínem spuštění v září 2017. Spolana diskutuje o nové technologii, do její realizace chce nakupovat dichloretan a z něj následně produkovat vinylchlorid a PVC (stávající kapacita je 130 000 tun). Otázkou je, zda produkt bude konkurenceschopný. Evropská iniciativa VinylPlus publikovala 25. 4. 2017 v anglickém Brightonu výroční zprávu o komoditě PVC, z níž vyplývá, že v roce 2016 bylo 560 000 tun PVC odpadů zrecyklováno (největší část tvořily okenní rámy, následovalo měkčené PVC, včetně linolea, trubky, tuhé fólie a desky a kabely – více na www.vinylplus.eu). Bez dovozu primárních plastů se neobejdeme Celkově je ČR závislá na dovozech primárních plastů. Podle agentury AMI jsme vykazovali v roce 2014 negativní bilanci importu a exportu ve výši 140 000 tun, loni to bylo násobně více. Český chemický průmysl loni přispěl ke světovému negativnímu trendu ve využití kapacit. Jestliže v letech 1987–2008 dosáhlo průměrné využití kapacit 91,3 %, v dalším období 2009–2016 došlo k poklesu na průměr 82 % a v dubnu 2017 bylo zaznamenáno využití na 79,9 %. Havárie na petrochemii v Litvínově se projevila i nedostatkem surovin, a tím i nižším využitím kapacit v Synthosu Kralupy. Jednotka etylbenzenu byla využita z cca 45 %, styren z 86 %, PS a EPS z více než 94 %. Skutečností je, že Evropa má nedostatečné výrobní kapacity monomerního styrenu a musí jej zajišťovat dovozem z USA nebo z Asie. Jen v týdnu na přelomu května a června 2017 bylo exportováno 20 000 tun styrenu z USA do Evropy. Synthos jako evropský lídr ve výrobě butadien-styrenového kaučuku a expandovatelného polystyrenu nevykrývá ani z poloviny spotřebu styrenu vlastní produkcí. Vizionář by měl v středoevropském regionu usilovat o výstavbu kombinované jednotky etylbenzen/styren o kapacitě 600 000–1 000 000 tun/rok. V květnu oznámila americká firma ExxonMobil, že v Singapuru zrealizuje světově největší aromátový komplex o kapacitě 1,4 mil. tun/rok a dosáhne tak v tomto regionu produkce aromátů ve výši 3,5 mil. tun. V roce 2016 se v Asii zvýšily kapacity o 1,5 mil. tun. Nejnovější informace bude možno získat na 16. World Aromatic&Derivates Conference, která se bude konat 8.–9. 11. 2017 v Amsterdamu. Začátkem června byl publikován žebříček konkurenceschopnosti 63 zemí světa, ve kterém se ČR umístila na 28. místě. Průzkum provedl švýcarský Mezinárodní institut pro rozvoj managementu, za ČR spolupracoval Národohospodářský ústav Akademie věd ČR. Na prvním místě se umístil Hongkong, následovaný Švýcarskem, Singapurem a USA. Polsko obsadilo 38. místo a Slovensko 51. Česká ekonomika je atraktivní díky kvalifikované pracovní síle, nízkým nákladům a relativně spolehlivé infrastruktuře. V oblasti chemického, resp. plastikářského průmyslu se k posouzení konkurenceschopnosti hodnotilo šest ukazatelů: náklady a dostupnost energií demografie a dostupnost kvalifikovaného personálu dostupnost surovin a jejich cena strategické umístění a tradice inovace a výzkumný potenciál investiční pobídky a daňová zátěž. Z kritického hodnocení EU a ČR uvádím: Neexistence jednotné energetické politiky EU a úsilí o „zelená“ řešení způsobují, že náklady na energie jsou vyšší než v Severní Americe, na Blízkém východě a v Číně. Dostupnost kvalifikovaných pracovníků se stává problémem jak v ČR, tak v EU. Průzkum a těžbu levného břidlicového plynu si EU zakázala a dodávky z USA jsou zatíženy transportními náklady. Nové jednotky na bázi břidlicového plynu v USA i na bázi uhlí v Číně mají kapacity násobně vyšší než v EU a jsou tak nákladově příznivější. EU tak ztrácí své pozice a její podíl na světovém trhu klesá. Výzkumný potenciál je značný, jeho orientace musí být zaměřena více na využití evropských zdrojů surovin a na produkci specialit. Investiční pobídky budou postupně ztrácet na významu. Aditiva stále žádanější Výrobci primárních plastů využívají ve svých technologiích aditiva k modifikaci a zlepšení jejich vlastností. Hlavní část však spotřebovávají kompaundéři. Spotřeba aditiv podle Ceresany dosáhla v roce 2016 výše 31,5 mil. tun a bude dále výrazně růst, aditiva se budou uplatňovat zejména jako plnidla a změkčovadla, dále jako pigmenty, retardéry hoření a stabilizátory. Plniva se podílejí na spotřebě 16 mil. tun, přičemž jejich podíl v polypropylenu nebo inženýrských plastech může dosáhnout až 85 %. Spotřeba uhlíkových vláken má růst do roku 2020 o 10,5 % ročně. Tyto produkty se pak uplatňují jako náhrady kovů. Změkčovadla slouží zejména pro měkké výrobky z PVC, ale i k výrobě profilů a rámů oken a dveří. Výrobci PP a inženýrských plastů se angažují v kompaudování svých produktů, zejména pro aplikace v dopravních prostředcích. Např. rakouský Borealis staví v Severní Karolíně závod na kompaundování PP s 40–50 % skelných vláken pro aplikace v automobilech. Na Tchaj-wanu spolupracuje s firmou Reach Plastic na výrobě PP pěny. Čínská firma Kange Group otevřela v červnu v Bavorsku vývojové centrum pro kompozity, které by měly nacházet uplatnění v elektromobilech. Americký Lyondell/Basell buduje ke svým kompaundovacím PP závodům v Kantonu a Su-čou další v severní Číně. Americká firma Trinseo dodává zpracovatelům plastů pro automobily svůj PP plněný až z 85 % skelnými vlákny jako náhradu za kovy. Saúdskoarabský National Petrochemical Industry Company (Natpet) s americkým kompaundérem a distributorem A. Schulman zahájily provoz společného podniku o roční kapacitě 100 000 tun speciálních PP směsí. Sabic v roce 2016 převzal nizozemského producenta plastů plněných vlákny Fibre Reinforced Thermoplastics, letos v květnu oznámil další investici v Nizozemsku u speciality na vlákny plněné plasty – firmy Airborne. Spotřeba PP roste nejrych leji Podle studie AMI roste spotřeba PP v Evropě nejvíce ze všech polymerů. V posledních pěti letech to bylo průměrně o 10 % ročně. Výhled na další léta je taktéž optimistický. Největší poptávka po PP je v oblasti obalů – fólie, lahve, bedýnky, náhrady za PS, papír, kovy a sklo. Biaxiálně orientované fólie (BOPP) se dokonce dovážejí, nové investice by měly přispět k soběstačnosti. Německá firma Treofan zvýší letos produkci o 75 %. Produkce PP granulátu nestačí pokrýt v Evropě poptávku. Výrobci PP jako Borealis/ /Borouge, ExxonMobil, GS Caltex, Lyondell/ Basell, Sabic, Mitsui investují do zařízení na kompaundování, zejména plnění ztužujícími vlákny po celém světě. Asie produkuje 44 % PP kompaundů, Evropa 26 %. Největším nezávislým kompaundérem PP je čínská firma Kingfa. Na konferenci „Polypropylen im Automobilbau“ ve dnech 13.–14. 9. 2016 bylo konstatováno, že v osobních automobilech je aplikováno až 100 kg PP, v elektromobilech toto množství poroste na úkor tepelně odolnějších a dražších inženýrských plastů. Evropští výrobci inženýrských a speciálních plastů rozšiřují své kapacity. V ČR byly naopak v posledních 20 letech uzavřeny výrobny PA a polyfenylenoxidu ve Spolaně a ABS v Kaučuku Kralupy. Německá firma Covestro oznámila v květnu, že zdvojnásobuje svoji kapacitu polykarbonátu (PC) v Šanghaji na 600 000 tun/rok. Stane se tak největším světovým výrobcem s kapacitou 1,5 mil. tun/rok. Německý Lanxess investuje 25 mil. eur do rozšíření kapacit inženýrských plastů, zejména PA v Antverpách na 90 000 tun/rok. Ve Švýcarsku sídlící výrobce ABS – firma Trinseo – staví novou linku o roční kapacitě 70 000 tun v čínském Zhangjiagang s termínem najetí v druhé polovině roku 2017. K 1. 4. 2017 vytvořily japonské firmy Ube, JSR a Mitsubishi integrované společenství k optimalizaci a inovaci vlastností ABS, AES a ASA pryskyřic. Španělský výrobce ABS – firma Elix – vyvíjí typy se sníženými emisemi ve výrobcích a s dobrými tokovými vlastnostmi. Zaměřuje se i na aplikaci přírodních vláken pro bio ABS. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
