Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil koncem února na svých webových stránkách návod, jak a za jakých podmínek je možné sdílet elektrickou energii vyrobenou v bytovém domě mezi jednotlivé bytové jednotky. Sdílení elektřiny v rámci bytového domu je umožněno vlastně jen malou legislativní úpravou. Změnou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou ERÚ podle odborníků de facto testuje hranice svých kompetencí. Jde do jisté míry o legislativní improvizaci, která reaguje na pomalé změny české legislativy tak, aby bytové domy vyrábějící elektrickou energii, především s pomocí střešních fotovoltaických systémů, mohly tuto energii sdílet v rámci jednotlivých bytových jednotek bez nevýhodného prodeje do distribuční soustavy.
Jak to bude fungovat
Sdílení elektřiny bude v rámci bytových domů umožněno za předpokladu, že všechna odběrná místa jsou připojena do hlavní pojistkové skříně, a jde tedy o sdílení elektřiny bez využití distribuční soustavy. Odběratelé elektřiny si pak musí vybrat jedno vůdčí odběrné místo a libovolný počet přidružených odběrných míst. Vůdčí odběrné místo může být např. místo, na které je napsána spotřeba společných prostor. Na vůdčí odběrné místo se podá žádost o připojení výrobny k distribuční soustavě. Žádost může být podána na výrobnu provozovnou na základě licence nebo i bez ní (podle novely energetického zákona do 50 kW, pokud nejde o podnikání). V případě výrobny bez licence je vhodné požádat distributora o výrobní EAN, na jehož základě si lze zvolit obchodníka pro výkup přebytků. U odběrných míst zapojených do sdílení energie bude nutné jednak stanovit statický alokační klíč (pro dvě odběrná místa např. sdílení vyrobené elektřiny v poměru 50 : 50), jednak pak ale také vyměnit stávající elektroměry za elektroměry s průběhovým měřením. Jejich montáž a výměnu provede provozovatel distribuční soustavy zdarma, jak uvádí ERÚ. Instalace průběhových měření a vytvoření alokačního klíče umožní provozovateli distribuční soustavy vyhodnotit výrobu a spotřebu daného odběrného místa ve čtvrthodinových intervalech. Data distributor předá na operátora trhu (OTE), který k nim zajistí přístup obchodníkovi s elektrickou energií registrovanému na daném odběrném místě. Pro zákazníka to ve výsledku znamená, že je proces automatický a jednoduchý za podmínky, že se na počátku správně nastaví. Praktické postupy v bytových domech lze nalézt také na stránkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav, na které se ERÚ ve svém návodu odkazuje.
Zavádění komunitní energetiky v České republice má co dohánět
Česká republika dosud zaostává v implementaci evropské energetické legislativy. V poslední době často zmiňovaná komunitní energetika je v evropských směrnicích plnohodnotně zavedena od roku 2019, přičemž byla představena Evropskou komisí již v roce 2016. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odeslalo návrh novely zavádějící pojmy energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje na vládu ČR na přelomu letošního února a března. Věcný záměr byl představen v druhé polovině roku 2020 ještě za minulé vlády, kdy byl ministrem MPO Karel Havlíček. Na novelu se tak čekalo poměrně dlouhou dobu. Podle odborníků je nicméně návrh novely velmi kvalitní. ERÚ se i vzhledem k výše zmíněnému a k extrémním cenám energetických komodit spojených s geopolitickými událostmi v loňském roce zavázal k tomu, že umožní sdílení elektřiny v rámci bytového domu. Vydal se tím na samu hranici svých kompetencí. Zavádění nových pojmů do legislativy, jako je energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje, není v jeho kompetenci. Úpravou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou však zavedení nového pojmu elegantně obešel a „specifickou formu sdílení“ umožnil. Novela vstoupila v platnost 1. ledna 2023. Zavedení plnohodnotné komunitní energetiky bude umožněno až poté, co projde návrh od MPO celým legislativním procesem a schválí jej zákonodárci. Optimistické očekávání vstupu novely v platnost je 1. ledna 2024. Fungování komunitní energetiky by se ale mohlo zadrhnout na otázce měření spotřeby energie. Distributoři totiž lobbují za zachování měření elektřiny po fázích místo součtového měření. Při měření po fázích distribuční společnosti účtují zákazníkům nikoli celkové saldo spotřebované a vyrobené elektřiny, ale počítají saldo na každé ze tří fází. Připomeňme, že do roku 2011 se v Česku používalo součtové měření spotřeby elektrické energie, které je nejen v Evropě standardem. Tato zdánlivě nevýznamná změna může mít dramatické dopady na rentabilitu malých solárních elektráren. Majitel výrobny může při tomto druhu měření za určitých okolností za elektřinu zaplatit stejnou cenu, jakou by zaplatil bez výrobny. Tento způsob účtování de facto vyžaduje využití asymetrického střídače. Ten reguluje každou fázi samostatně, což znamená, že umí do každé fáze „posílat“ jiný výkon. Spotřeba a výroba (přesněji: přebytek dosažený díky výrobě) se díky asymetrickému střídači vzájemně započtou a vznikne virtuální nula. Ovšem pořízení asymetrického střídače je spojeno s vyšší cenou a často také snížením životnosti. Většinu používaných tzv. hybridních střídačů (tj. schopných obou typů provozu) na českém trhu tvoří střídače symetrické. Jde z technologického hlediska o výrazně jednodušší, a tudíž levnější zařízení. Přitom evropskému trhu takové střídače plně vyhovují. Kvůli malému českému trhu výrobci podobný produkt speciálně připravovat nebudou, a tak často volí pouze cestu úprav ovládacího softwaru beze změn fyzikálních parametrů zařízení. To s sebou ve výsledku nese snížení životnosti výrobku, uvádějí odborníci z FEL ČVUT.
