Novela energetického zákona zjednoduší podnikání v odvětvích

Vláda schválila novelu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Návrh tohoto zákona zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), spolupředkladatelem je Energetický regulační úřad. Na přípravě novely se podílela také široká veřejnost, podnikatelé i spotřebitelé. Změny energetického zákona vycházejí z několika evropských směrnic, ale reagují také na zkušenosti účastníků trhu s elektřinou a plynem a orgánů státní správy s jeho praktickým uplatňováním. V souladu s politikou snižování administrativní zátěže, kterou ministerstvo průmyslu dlouhodobě prosazuje, mají úpravy za cíl především zjednodušit povolovací procedury a procesy při vstupu do podnikání v energetických odvětvích, při zřizování nových energetických kapacit a uplatňování opatření při nestandardních provozních stavech energetického systému. Energetický zákon již byl novelizován celkem osmkrát. Tři novely znamenaly jen drobné úpravy, jedna novela změnila postup otvírání trhu s elektřinou. Z hlediska rozsahu a významu je důležitá úprava pod č. 670/2004 Sb., kterou byly transponovány nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/54/ES a č. 2003/55/ES o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a plynem a směrnice č. 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. Současné znění zákona č. 458/2000 Sb. odráží předpisy platné v Evropské unii do doby jeho přijetí. Je tedy postaven na stejných principech jako energetická legislativa Evropské unie. Trh s elektřinou je v ČR plně otevřen od 1. ledna 2006 a trh s plynem od 1. ledna 2007. České republice se podařilo předstihnout termíny pro otevření trhu s elektřinou a plynem, které jsou zakotveny v uvedených směrnicích. Společnosti, které se původně zabývaly obchodem, výrobou, přenosem nebo přepravou a distribucí elektřiny nebo plynu, provedly právní oddělení společností zabývajících se regulovanými činnostmi (přenos, distribuce elektřiny, přeprava, distribuce plynu). Úplným otevřením trhu s elektřinou a plynem a oddělením provozovatelů energetických sítí v zákonem požadovaných termínech se některá ustanovení zákona stala neaktuálními, a proto je bylo třeba upravit. Přehled nejdůležitějších změn, které přinese novela energetického zákona, uvádíme na následujících řádkách. Podnikání v energetice je povolováno na základě licence. Novela rozšiřuje činnosti, na které se licence nevyžaduje. Zjednodušuje také prokazování finančních předpokladů pro udělení licence, zejména pro kategorie malých výrobců elektřiny a tepla. Změny se pozitivně dotknou také procesu určování dodavatele poslední instance, který podle zákona zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří svého dodavatele ztratili. Novela zjednodušuje dosavadní proceduru výběru, kdy dodavatele poslední instance vybíral ERÚ. Nově to bude obchodník, u kterého se předpokládá dostatečná ekonomická síla, solidnost a spolehlivost. Navrhovaný mechanismus vyhovuje směrnicím EU a oproti stávajícímu ustanovení dochází u dodavatele poslední instance k mírnější formě cenové regulace formou věcně usměrněné ceny. Dodávka elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance se týká všech zákazníků na dobu určitou. Novela přinese také menší změny v působnosti MPO, a to především v oblasti informačních povinností vůči Evropské komisi. Jedná se zejména o informace o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny, zabezpečení provozu, rozvoje a o investičních záměrech přenosové soustavy a distribučních soustav. Vzhledem k liberalizaci trhu a členství ČR v EU se ruší ustanovení o rozhodování o omezení dovozu elektřiny. Odpadá také správní řízení při udělování státních autorizací pro výstavbu nových kapacit v elektroenergetice a teplárenství. Tato změna se nebude týkat sektoru plynárenství, zejména kvůli odlišnostem v evropské legislativě EU. Co se týká působnosti ERÚ, precizují se v novele ustanovení o rozhodování sporů mezi účastníky trhu. ERÚ bude moci rozhodovat spory, které jinak přísluší soudům, v případech, kdy s tím účastníci budou souhlasit. Dále se novelou rozšiřuje činnost operátora trhu s elektřinou, který začne nově působit i v oblasti plynárenství a převezme tak aktivity Bilančního centra. Důvodem je plné otevření trhů s elektřinou a plynem a jejich vzájemná podobnost. V elektroenergetice, ale i v plynárenství se vzhledem k liberalizaci trhu přestávají zákazníci dělit na chráněné a oprávněné a práva a povinnosti účastníků trhu se dávají do souladu se skutečností úplně otevřeného trhu. Ke změně dojde při zřizování elektrických přípojek nízkého napětí v zastavěném území. Jejich zřízení plně hradí provozovatel distribuční soustavy. Nově bude provozovatel distribuční soustavy hradit i náklady na přípojky mimo zastavěné území, pokud nepřesáhnou délku 50 m. Ostatní přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení. V plynárenství, na rozdíl od elektroenergetiky, není povinnost úhrady přípojek do délky 50 m zavedena. Důvodem je skutečnost, že již dnes se téměř pětina plynovodních přípojek pro domácnosti nevyužívá. Uplatnění stejného režimu pro oblast plynárenství, jako je uplatňován v elektroenergetice, by vedlo k podstatnému nárůstu tohoto čísla, neboť řada majitelů nemovitostí by přivítala možnost navýšit vybudováním plynovodní přípojky zdarma hodnotu své nemovitosti, aniž by měla skutečně záměr plyn odebírat. Takto vzniklé „zmařené náklady“ by však ve svých důsledcích uhradili formou zvýšení nákladů na pořízení plynu všichni zákazníci. (zr)