Rozšíření prostoru pro malé šestiosé roboty
U malých, dnes často používaných průmyslových robotů, jakými jsou například oblíbené roboty typu LBR od KUKA nebo dánské Universal Robots, je určitou nevýhodou jejich funkční omezení na prostor několika stovek milimetrů. Na veletrhu Motek ve Stuttgartu představily letos v říjnu RK Rose + Krieger spolu s Fraunhoferovým institutem řešení kombinace šestiosého malého robotu s doplněním dalších lineárních pohybových os na portálu, jehož stěnové provedení dává sestavě maximální tuhost. Vedle toho nabízí RK doplnění funkce malých robotů i o vertikální nastavení v podobě nastavitelných sloupů. Toto řešení je pak zajímavé pro výškově nastavitelná pracoviště při vytváření kolaborativních pracovišť.
Brzdové kotouče s povlakem EHLA
Litinové brzdové kotouče patří u automobilu mezi nejvíce namáhané části a při opotřebování znečišťují životní prostředí jemným prachem. Různé způsoby povlakování povrchu kotoučů, které by tomuto negativnímu jevu zabránily, nepřinášely dosud požadované výsledky. Těm vyhověl až nový způsob laserového navařování EHLA s tvorbou pevně přilnavé vrstvy, která se na rozdíl od jiných povlaků od základního materiálu nemůže odštěpovat. Pr incipem u způsobu EHLA (extremes Hochgeschwindigkeits- -Laserauf tragschweisen), vyvinutého ve Fraunhoferově institutu ILT, je nástřik kovového prášku při teplotě natolik už blízké bodu tavení, aby při dopadu do tavné lázně na povrchu dílu došlo k jeho co nejrychlejšímu splynutí s lázní. V tom případě postačí u základního materiálu podstatně menší hloubka taveniny, postup je rychlejší a nevyžaduje příliš energie. Podstatně se zkracuje pracovní rychlost z dosavadních 0,5 až 2 m/min na neskutečných až 500 m/min. S novým způsobem se snižuje i tloušťka povrchové vrstvy v rozsahu 10 až 300 μm a její povrch je hladší. Struktura vrstvy je bez pórů a prasklin a její výhodou je i vysoká životnost. Při společností HPL Technologies v Cáchách byla systémová technologie doplněna dokončovacím broušením.
Mobilní obrábění a svařování
Mobilní obráběcí stroje s rotačními nástroji pro frézování, vrtání nebo broušení, které lze při obrábění nadměrného obrobku výhodně umístit vedle obrobku nebo dokonce přímo na obrobku, mohou podstatně zkrátit u vybraných obrobků dobu operace oproti využití klasických obráběcích strojů, aniž by přitom klesla přesnost obrábění. Často se u nadměrných obrobků používalo i nákladných konvenčních portálových strojů, které ale nedávaly možnost dobré kalibrace. Na veletrhu EMO Hannover 2019 představila firma Picum MT, která se zabývá výrobou mobilních obráběček, takovou frézku o hmotnosti necelých 150 kg, navíc ještě v kombinaci s laserovou svářečkou ALFlak 900 F od Alpha Laser pro svařování nebo navařování s práškem či drátem. Obrábění probíhá v automatickém procesu v pětiosém systému, integrovaný měřicí systém umožňuje zajistit kvalitu vyráběné geometrie přímo na místě. Projekt „Mobile Werkzeugmaschine Picum“ byl na veletrhu vybrán i jako jeden z pěti vítězných cen soutěže„Ausgezeichnete Orte im Land der Ideen“. V další vzájemné spolupráci obou firem se uvažuje o takovém propojení mobilní obráběcí a svařovací techniky, která by přinesla možnost společného programování obou operací.
Sklo s ostrým ohybem 90°
Tabulové čtvercové nebo obdélníkové sklo se špatně tvaruje při snaze o co nejpřesnější ostrý ohyb 90°. V architektuře se to většinou řeší tak, že rohová okna se na hraně slepují jako dvě okenní tabule nebo spojují přes kovovou lištu. Novou laserovou metodu pro přesné ostré ohyby vyvinuli ve Fraunhoferově institutu IWM ve Freiburgu. Protože laserem se tabule skla zahřívá jen v místě ohybu, přičemž ale celá tabule se musí držet na určité teplotě, zkonstruovali pro proces v IWM speciální pec. V té je sklo předehřáto na teplotu přibližně 500 °C, tedy těsně pod přechodový bod při tvarování skla, laserem se pak linie skla v místě ohybu přihřívá na teplotu jen o pár stupňů vyšší, která je ale už dostatečná pro ohyb gravitací. Deska se tak sama ohne. U metody je důležité vypočítat podle druhu skla a jeho tloušťky, jak rychle se má paprsek laseru pohybovat. Kvalita skla zůstává v místě ohybu stejná, jako je po celé ploše. Rozměry pece v IWM jsou limitovány pro skleněné tabule o velikosti čtverečního metru. Hledají tu proto i partnery pro další rozšíření metody na větší rozměry, což by mohlo být zajímavé i pro naše firmy zabývající se výrobou tabulového skla.
Studený nástřik kovu Stříkání kovových prášků za studena představuje aditivní výrobní proces, kdy kovové prášky, urychlované na nadzvukovou rychlost, ulpívají na povrchu materiálu díky kinetické energii částic. Metoda je vhodná pro povlakování kovových i nekovových dílů, včetně vláknových kompozitů. K jejím výhodám patří, že při studeném nástřiku nedochází k vadám, které se mohou vyskytovat při nástřiku za tepla, a nanesená vrstva může být přímo dále upravována. Tloušťka vrstvy je obvykle větší než 0,5 mm a na její kvalitu působí nejvíce přilnavost první vrstvy. V projektu EU-EMLACS (Efficient Manufacturing of Laser Assisted Cold Sprayed Components) se podařilo dosáhnout lepší přilnavosti této vrstvy na kovovém nebo i nekovovém povrchu laserovým strukturováním povrchu substrátu pomocí ultrakrátkých laserových pulzů. Projekt kordinují na univerzitě v Belfort- -Montbéliard a zúčastní se další francouzský institut Industrial Laser Systems, německé ústavy Fraunhoferův institut ILT a Edge Wave a nizozemský Dycomet Europe. jiří šmíd