Mozek je od zbytku těla oddělen velmi obtížně prostupnou hematoencefalickou bariérou. Jde o poslední linii obrany mozku, jehož infekce či poškození může mít fatální následky. Když už ale v mozku nějaký problém je, například nádor, zhoršuje tato bariéra možnosti léčby, protože je neprostupná pro klasicky podávané léky . Výzkumný tým americké University of Michigan však vyvinul proteinové nanočástice, které hematoencefalickou bariérou projdou. Díky tomu mohou dopravit do mozku například léčivo proti mozkovému nádoru. Jde o vůbec první postup, s nímž lze dostat přes hematoencefalickou bariéru léčivo, které bylo pacientovi vpíchnuto do těla injekcí. Klíčový trik spočívá v použití lidského sérového albuminu, krevního proteinu, který jako jeden z mála větších molekul bariérou prochází. Výsledky prvních experimentů na myších jsou povzbudivé. V kombinaci s ozařováním tyto nanočástice zajistily dlouhodobé přežívání sedmi z osmi myší s mozkovým nádorem glioblastomem. Když se objevily známky návratu nádoru, zasáhla imunita a nádor zničila bez jakékoliv další léčby. Medián doby přežití se u glioblastomu pohybuje kolem 18 měsíců od diagnózy. Pět let přežije méně než 5 % pacientů. Výsledky experimentů ukazují, že nanoléčivo nejen zlikvidovalo původní nádor, ale také napomohlo vzniku imunologické paměti, tedy schopnosti rychle detekovat a likvidovat buňky nádoru, pokud se znovu objeví v těle. /sm/
