Snad žádné jiné průmyslové odvětví
v naší zemi neprošlo tolika
názorovými kotrmelci, jako energetika.
Původně navržena pro kuponovou
privatizaci, poté rozparcelována
na díly, jež měly být prodány
aby soutěžily, pak náhlé procitnutí
a rozdělení trhu jen mezi dva největší
hráče. Privatizace, liberalizace,
reorganizace, vše pod praporem
konkurenčního prostředí a levných
až nejlevnějších cen. A také ukázka
strategicky ekonomického uvažování
politiků té doby.
S tím souvisí privatizace zásob
fosilních poliv a těžby, podpis dlouhodobé
smlouvy na dodávky plynu
v systému pevné platby bez ohledu
na odběr, nevyjasněnost budoucnosti
výroby a zásobování teplem. Výsledkem
jsou ceny, jež se blíží nebo
převyšují ceny v Německu, což dramaticky
znevýhodňuje naše občany
a velké odběratele, jejichž platy
jsou o 70 % nižší.
Energetici, kteří prošli, a někteří
aktivně, všemi fázemi změn včetně
lokajských kabátů ve službách politiků,
zdědili přitom na svoji dobu
silný a perfektně sestavený systém
elektroenergetiky s nadprodukcí.
Dnes to dospělo tam, kam to dojít,
díky absolutní bezkoncepčnosti,
muselo. Co bude dál, nikdo neví.
Dostavba Temelína má být vysvobozením.
I když se Evropa vydává cestou
úspor za každou cenu, my půjdeme
zřejmě směrem opačným, neb
to není rozhodnutí rozumu a peněz,
ale politiky. A ta je lidumilná a společensky
prospěšná jen výjimečně.
Naše regulátorka trhu už také poznala,
že energetiky a politiky nelze
ukočírovat.
Navíc se zdá, že temelínská karta
bude berličkou zkrachovalých politiků
obnovit svoji image i za cenu politického
ovlivnění tendru. Praha zažila
první a zatím největší lobbystickou
show zorganizovanou českým státníkem
ve prospěch zahraničního uchazeče
a vybraného českého podniku!
Od 1. prosince máme také novou
Radu vlády pro výzkum vývoj a inovace.
Předsedá ji opět premiér. Byť
je jasnější než milion sluncí, že tento
systém řízení českého guláše namíchaného
z vědy, aplikovaného výzkumu
a skryté podpory průmyslu se
neosvědčil, další Rada to má napravit.
Zahraniční audit našeho systému
VaV, který si nechala vláda za miliony
vypracovat, jasně konstatoval, že
takové Radě prostě schází výkonné
páky a není propojena se systémem.
Audit stranou, politici chtějí mít
všechno, i to čemu nerozumí, pod
kontrolou, jak svého času řekl Topolánek,
„já si tu Radu pohlídám, na to
nepotřebuji žádný aparát.“ Nepohlídal.
Celý ten humbuk kolem „výtěžnosti“
vědy má jediný výsledek. Že
se akademická sféra sama naučila
prodávat své výsledky a veřejnost
chápe, že máme pořád dosti vzdělaných
lidí, kteří vědí, o co ve světové
vědě jde. A mají výsledky.
Ale jinak náš systém nabouraného
školství, od učňovského po vysokoškolské
prostě fungovat nemůže,
protože připomíná Škodu 1000 MB
na startu Le Mans. I když poskytujeme
vzdělání pro mladé lidi v dobré
úrovni, využijí ji v našich krajích
jen omezeně. A to je strašný politický
zločin. Tato země svůj průmysl
soustředěně nerozvíjí.
Je-li však pravdou, co říkal v Hyde
Parku na ČT24 poslední listopadový
den Bedřich Danda, předseda
Sdružení podnikatelů a živnostníků,
ale především jeden z náměstků ministra
průmyslu a obchodu MUDr.
Martin Kuba, že existuje plán nového
ministra na oživení značek Poldi,
ČKD a dokonce Zetor (!), byl by to
počin opravdu hodný anesteziologa.
Vzkřísit po těžké operaci, jíž se říká
privatizace českého průmyslu, tak
těžce nemocného pacienta k životu,
by byl hotový zázrak medicíny.
Václav Klaus poznamenal nedávno
na otázku po profesionalitě ministra
MPO, že to musíme chápat jen jako
funkci politickou, i když jemu, coby
ministru financí, pomohlo, že věděl,
co jaká číslička znamenají, ale z plánu
na oživení kdys slavných značek
nebude mít asi velkou radost. To, že
vlastně opouštíme řízení země dle
odborného hlediska a zcela preferujeme
stranický klíč. V+W by nám zazpívali:„
my už nejsme lidi, my jsme
jen partaje...“ Osvědčil se tento systém
za posledních 50 let?
Nicméně, klid, podle slov státní
zástupkyně ze severních Čech, rovněž
pozvané do Hyde Parku, vlastně
od dneška, od výročí kuponové
privatizace, běží už promlčecí lhůta
20 let, vše se těžko dokazuje a s léty
klesá i výše postihu. Mnoho lidí bude
konečně klidně spát.
Nejnověji vidíme - konečně i některým
politikům a ekonomům došlo,
že podkopávat samotný princip
fungování EU a její měny EUR není
zrovna ten nejlepší nápad, i když ještě
nedávno se naší silné ekonomiky žádná
krize nemohla ani dotknout. Ouha,
najednou je to asi jako s energetickou
soustavou. Je s Evropou propojená
a díky tomu existuje a je výdělečná.
Bez té výrobní rezervy, vybudované
generací Miroslava Kubína
a jeho kolegů, by dnešní manažeři
energetiky asi šlapali leda rotoped
napojený na žárovku, aby si posvítili
na své účty. Bez společné Evropy,
a se zbytky našeho průmyslu, se stáváme
jen osamocenými figurkami, asi
jako vojáčci ve skládačce Lego Hrad
a jeho strážci (1500 Kč, přes E-shop
i levnější). Jan Baltus