Běžní zloději kovů na Ostravsku-
Karvinsku zatím dále při své
činnosti jezdí starými automobily
s přívěsy, ti méně zdatní s dvoukoláky.
Ale přibyla nová kategorie
– zloději kvalifikovaní. Pomocí
detektoru kovů vytipují staré
potrubí, nasadí těžkou techniku
a vydělávají. Nejsou to žádní troškaři,
působí přitom statisícové škody.
Areály dolů OKD a jejich okolí
dnes chrání pracovníci ostrahy. Jde
o tři bezpečnostní agentury s celkovým
počtem přes 300 lidí. Základním
úkolem je statická činnost, to znamená
hlídkování a služby u vjezdů,
vchodů a východů z důlních areálů.
„Ostravsko-karvinské doly však
zároveň disponují pěti výjezdovými
skupinami, které dokážou okamžitě
reagovat na vzniklé kolizní situace“,
uvedl Kamil Kačer, bezpečnostní
manažer OKD.
VIDÍ NA DÁLKU
Firma má na klíčových objektech
umístěny špičkové kamery s vysokou
rozlišovací schopností, a to až
do několika kilometrů. Přede dvěma
lety bylo v chodu na 90 kamer, nyní
jich je 140 a do konce roku se počítá
se 170 kamerami. V roce 2005 přišly
kamery na 2 mil. korun a loni i letos to
bylo po 5 milionech korun. Stále je to
však málo, proto se v budoucnu počítá
dále s vyšším využitím elektrické
zabezpečovací signalizace. Kamery
se osvědčují, protože umožňují rychlou
reakci výjezdových skupin při
vniknutí osob na pozemky OKD.
Novodobí „těžaři“ kovů našli novou
cestu. Hledají stará potrubí, případně
jiné kovové prvky, v lesních porostech
a místech, kde byly šachty vzájemně
propojovány. Nalezené nefunkční
potrubí je výtečný zdroj příjmů. Stačí,
aby si „těžař“ objednal u běžné
stavební a dopravní firmy příslušnou
techniku a uvedl je na místo. Bagrista
poté vytrhává až 30leté stromy, devastuje
lesní porost a staré potrubí (průměru
až 600 mm) vykopává z hloubky
třeba 4 m. Samozřejmě bez pažení
a výkop často zůstává bez zásypu,
takže v něm může náhodný chodec
najít smrt. Zadavatel prací disponuje
dělicí technikou (rozbrušovačky,
acetylen) a nakrácené potrubí poté
směřuje do smluvní sběrny kovového
odpadu. Protože se tak děje v místech,
kam se dostane málokdo, mohou tyto
práce nerušeně pokračovat celé týdny.
„My se naplno věnujeme rekultivaci
vytěžených a poškozených míst dolů,
zatímco zloději místa naopak devastují“,
dodává Věra Breiová, tisková
mluvčí OKD.
A VÝŠE ŠKODY?
Postih narušitelů – zlodějů je ale problematický.
Staré a nefunkční potrubí
nemá dávno žádnou hodnotu a jeho
běžná likvidace by byla finančně náročnější
než přínos ze získaného šrotu. Je
zde však možnost jiného postihu, a to
za ohrožování a poškozování životního
prostředí. Lesní porost je totálně
zničen, jeho znovuoživení potrvá
desítky let. Trestní sazba se pohybuje
v tomto případě podle nákladů, které
jsou potřebné pro uvedení prostoru do
původního stavu, v řádu let. Prozatím
zjištěné škody v posledních dvou zjištěných
případech se u OKD pohybují
okolo 150 000 Kč. „Z hlediska poškození
lesů ČR ještě škody nejsou vyčísleny“,
říká Karel Křemen, vedoucí
Lesní správy Šenov, kam daná oblast
územně patří. Půjde však nepochybně
o desetitisíce až statisíce, a to zatím jen
ve zjištěných lokalitách.
Zákon však vstup do lesa povoluje
každému, takže podobná narušení lze
očekávat i v budoucnu. Nepomáhají
například systémové závory u vjezdů
do lesa – ty zloději prostě uříznou
a mají další lup. Neosvědčily se ani
betonové bloky, ty se kradou také.
Pomáhá však nasypání několika fůr
stavebního odpadu do lesního vjezdu.
V OKD budou nadále spoléhat na práci
výjezdových skupin a různá oznámení
občanů, prostor dolů OKD je však
obrovský a detailně jej hlídat nelze. /sas/