Kosmonautika, jejíž rozmach a vzestup se dnes stává téměř samozřejmostí, má i své méně známé stránky, které jsou často veřejnosti utajeny. Teprve po mnoha letech se nezřídka dozvídáme okolnosti, o nichž jsme neměli ani tušení nebo o nichž média víceméně jen spekulovala. Zasvěcenou sondu do mnoha z nich nyní ve své knize Kosmonautika za oponou vydavatelství Radioservis spouští letecký fanda a novinář, který patřil k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase i v řadě časopisů, Stanislav Kužel. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, kde působil jako redaktor pro vědu a techniku – a tak získal informace, které dlouho zůstávaly „pod pokličkou“. To se týká především sovětské kosmonautiky, kde zejména nezdařené starty raket a letů kosmonautů nesměly být zveřejňovány. Reportoval například i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jeana-Loupa Chrétiena. Zřejmě jako první Čech si v roce 1975 vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz – a tak je takříkajíc „při věci“. Teprve v poslední době se mnozí významní aktéři kosmických výzkumů s některými zákulisními informace svěřili a Kužel je autenticky ve své publikaci zaznamenal. Mimo jiné se to také týká tzv. ženské kosmonautiky v SSSR. Kniha však v širokém záběru poutavě zaznamenává i historii dobývání vesmíru – od dobrodružných začátků prvních konstrukčních pokusů s raketovými střelami až po stěžejní události pilotované kosmonautiky. Jde o přiblížení především netechnických souvislostí, které nesou životní příběhy hlavních aktérů – kosmonautů (nechybí ani kapitola právě o ženské kosmonautice), konstruktérů raket a kosmických lodí a v neposlední řadě i politiků rozhodujících o strategických rysech kosmických programů. Kdo se chce seznámit s unikátními lidskými osudy z této oblasti a získat ucelený obrázek o společnosti, která v přísném utajení dokázala překvapit svět prvními úspěchy při pronikání člověka mimo naši planetu, by si jistě tuto zajímavou a dobře psanou knížku neměl nechat ujít. /mb/
