Opto-termo-elektrohydrodynamická pinzeta umožní manipulovat s nanoobjekty bez rizik poškození vlivem silného světelného záření nebo horka a zlevní výzkum. roce 2018 dostal Nobelovu cenu za fyziku mimo jiné i Arthur Ashkin, který vymyslel optickou pinzetu: přesně zacílený laserový paprsek, kterým je možné manipulovat s objekty mikronových velikostí, zhruba odpovídajících červené krvince. Justus Ndukaife z americké Vanderbilt University teď optickou pinzetu vylepšil a vyvinul první opto-termo- -elektrohydrodynamickou pinzetu na světě. Je to vlastně optická nanopinzeta, se kterou je možné uchopit a manipulovat s ještě mnohem menšími objekty, až o velikosti menší než 10 nm. Výhodou nové technologie je, že mezi laserovým paprskem a manipulovaným objektem zůstává mezera o velikosti několik mikronů. Pak je totiž možné optickou pinzetou uchopit i velice nepatrné objekty, bez nutnosti je vystavit světelnému záření velké intenzity či horku, které by mohly manipulovaný objekt poškodit. S novou optickou pinzetou bude možné studovat chování nukleových kyselin a dalších biologických molekul ve velkém detailu. Například velké molekuly a organely, jako jsou extracelulární váčky, bylo doposud možné izolovat jedině s pomocí vysokorychlostních centrifug. Taková technologie je ale dost drahá, což omezuje její využití jen na některé instituce. Oproti tomu nové optické pinzety by se mohly stát dostupnými i pro vědce s menšími rozpočty. S novou optickou pinzetou bude možné třídit zkoumané objekty, například buněčné váčky exosomy, podle velikosti, studovat jednotlivé buňky či částice patogenů anebo zkoumat proteiny, včetně jejich patologických fotem, typických pro neurodegenerativní choroby. /sm/