Otevřít nové trhy pro české
vývozce a poskytnout jim
chytré služby ze strany státu,
to jsou hlavní cíle nové
Exportní strategie ČR pro období
2012 - 2020. Strategie klade důraz
na prosazení pozitivních změn v české
ekonomice, na podporu vývozu s vysokou
přidanou hodnotou a na posun
našich vývozců v hodnotovém řetězci
směrem ke konečným zákazníkům.
Strategie má ambici změnit extrémně
vysokou závislost českého exportu
na hospodářském cyklu Evropské unie
a umožnit českým firmám rozšířit své
aktivity i na jiná teritoria. Pádnými
důvody pro změnu byly rovněž vysoká
koncentrace vývozu na vybraná
odvětví (zejména strojírenství, výrobu
dopravních prostředků a na elektrotechniku),
vysoký (zhruba dvoutřetinový)
podíl na vývozu generovaný
pouze několika největšími exportéry
a také působení českých firem primárně
v roli subdodavatelů.
„Závislost na vnitřním trhu EU nenabízí
příliš prostoru pro další dynamický
růst českého vývozu,“ uvedl
k tomu předseda vlády Petr Nečas.
„Právě země, které jsou v této strategii
zařazeny mezi prioritní a zájmové,
mají trvale rostoucí podíl na světovém
dovozu, dosahují vyšší tempa růstu
a pro české vývozce představují zajímavé
obchodní a investiční příležitost.
Chceme tyto příležitosti našim firmám
přiblížit. Investice do podpory exportu
mají silný multiplikační efekt pro ekonomiku,
podporují konkurenceschopnost
a inovačním potenciál firem a vytvářejí
nové pracovní příležitosti."
Vytvoření nové exportní strategie
předcházelo zevrubné vyhodnocení
dosavadních proexportních aktivit
a jejich nástrojů, zmapování současného
stavu a identifikace toho, co
česká ekonomika potřebuje z hlediska
zachování a rozvoje dlouhodobé
konkurenceschopnosti. Návrh je postaven
na třech základních pilířích:
na zpravodajství pro export, na rozvoji
exportu a na podpoře obchodních
příležitostí. Projekty budou naplňovány
prostřednictvím série konkrétních
opatření, jejichž hlavním cílem je zefektivnění
systému podpory exportu.
ČR patří ve světovém srovnání
k zemím s největším podílem vývozu
zboží a služeb na HDP a tato závislost
stále stoupá. Zatímco v roce 1995 se
export zboží a služeb podílel na hrubém
domácím produktu 51 %, v roce
2000 už to bylo 63 % a předloni necelých
79 %. Pro porovnání: u našeho
největšího obchodního partnera SRN
vytváří export necelých 50 % HDP.
„Zásadním výchozím bodem Exportní
strategie je definování klíčových
trhů pro české vývozce ve spolupráci
s podnikatelskou sférou, a to
na základě růstového potenciálu daných
zemí, vysoké absorpční schopnosti
trhů a také komplentarit ve vztahu
k české ekonomice. Prioritní země
představují zpravidla velké ekonomiky,
trhy, na nichž v minulosti české
firmy tradičně působily, a také trhy,
na nichž svou přítomností zaostáváme
za konkurencí z jiných zemí. Zájmové
země se pak vyznačují vysokou dynamikou
růstu dovozu a vidíme v nich
nadějný růstový potenciál pro české
firmy,“ soudí ministr průmyslu a obchodu
Martin Kuba. Země EU podle
něj budou i nadále nejdůležitější odbytiště
českého exportu: „V EU se chceme
zaměřit na zachování stávajících
pozic a jejich další rozvoj především
ve prospěch malých a středních podniků.
Umístění obchodních zastoupení
pokryje země, které realizují 75 %
světového dovozu. Teď půjde o to,
abychom nový exportní potenciál,
který takto vytvoříme, dokázali náležitě
využít.“
Za novou exportní strategii se zasazuje
rovněž Hospodářská komora
ČR. Podle jejího prezidenta Petra
Kužela: „Přinese zásadní změnu
v podobě jednotné sítě CzechInvestu
a CzechTrade, do níž Hospodářská
komora ČR přispěje možností využití
honorárních zástupců HK ve světě.
Tuto jednotnou síť bude na rozdíl
od minulosti řídit Rada složená ze
zástupců MPO, HK ČR SPaD a ICC.
To umožní rychle korigovat rozhodnutí
a rozhodnutí kontrolovat. Pokud
jde o nově budovaná obchodní místa,
očekáváme, že na nich budou pracovat
skuteční odborníci, včetně zástupců
podnikatelských reprezentací. Určitě
budeme chtít využít také kompetence
„honorárních“ zástupců komory, kteří
v zahraničí zastupují zájmy českých
firem.“
Na významný problém poukázal
člen NERV a předseda Mezinárodní
obchodní komory ČR prof. Michal
Mejstřík: „Problematika zahraničního
obchodu se dostala do popředí také
na posledních zasedáních NERVu.
Konstatovali jsme, že v době, kdy klesá
domácí poptávka a veřejné investice,
je růst HDP udržován jenom díky
převaze vyššího exportu nad dovozem.
Jde i o to, že ČR vynakládá velmi
významné prostředky na mezinárodní
pomoc, na mezinárodní finanční instituce,
ale čeští exportéři se zatím neumí
ucházet o veřejné tendry financované
mezinárodními institucemi.“ ?/zm/
Zatímco v roce 1995 se export zboží a služeb podílel
na hrubém domácím produktu 51 %, v roce 2000
už to bylo 63 % a předloni necelých 79 %.
Pro porovnání: u našeho největšího obchodního
partnera SRN vytváří export necelých 50 % HDP.