Nikdy nevěřte ideologii a dogmatikům

Senátor prof. Bedřich Moldan, vedoucí Centra pro otázky životního prostředí UK, vydal bez barnumské reklamy v nakladatelství Karolinum knihu Podmaněná planeta. Je to souhrn faktů z geologie, dopravy, energetiky atd., přes stav ekosystémů až po sociologické aspekty problémů, které byly poprvé pojmenovány matematicky ve slavných Limitech růstu manželů Meadowsových již v roce 1972. Od té doby se lidstvo potýká s přijetím fakticky změřených veličin změn antoposféry, tedy prostředí, jež obýváme. I mezi vzdělanými lidmi se najdou dodnes tací, kteří nepřipouštějí fakta, například o zásobách ropy, či změnách v atmosféře, úbytku zemědělské půdy a pitné vody a nahrazují je ideologií. Pro ně neexistuje miliarda umírajících hladem a žízní, neexistuje napětí kvůli ceně a dostupnosti ropy a uhlí, tito lidé neberou v úvahu ani to, že vůbec nejde o ně a úspěch jejich ideologie, která stejně vymizí časem, ale o jejich děti. Oslavy 17. listopadu 1989 byly, zdá se důstojné a plné nových faktů, které jsme doposud nevěděli. Mě osobně překvapila skutečná úloha Mariána Čalfy v roce 1990, jako prvního iniciátora ekonomických změn a s největší pravděpodobností úředníka státní správy, který by zřejmě dotáhl reformy politické i v rovině ekonomické k výsledkům, jimž bychom dnes tleskali. Byl to pracant a ne politický manipulátor. Nabízí se otázka, jak by například vypadal náš průmysl, byl-li by pečlivě rozprodán opravdovým zájemcům, investorům a razantně ozdraven. Byly by tisícovky inženýrů, jichž se dnes nedostává, poslány domů, jak se to událo po vytunelování stovek podniků? Pravda, Čalfovi scházela politická strana, platforma, pomocí níž by své nenápadné, ale logické postupy prosazoval i po roce 1992. To, že se této nabízené šance chopil Václav Klaus je otřepanou frází a že jeho silová politika řešila odmítání odpůrců a jiných názorů zesměšněním či odmítnutím otázky víme a dnes doslova cítíme. V projevu ke studentům 17. listopadu 2009 Klaus varoval národ před falešnými ideologiemi, kromě té jeho, naznačil nekončící boj se sousedy. Ale jak mají studenti, kteří mimochodem nedostali odpověď na otázku proč nerezignoval, když je tak hluboce přesvědčen o zhoubnosti EU, věřit ideologii Klause, když musí nutně vidět, že odmítá fakta a svými „knihami-planetami“ je už mimo realitu současného světa, jak si postupem času přisvojil všechny zásluhy za privatizaci ( když prodej Škody-Auto společnosti VW kritizoval ještě léta po jejím uskutečnění a snažil se mu zabránit), a dnes vytahuje nacionalistické karty? Zatím pořád ještě může Klaus tvrdit, aniž se společnost ozve, že jedině trh vytváří morálku a etiku, i když je to demagogie toho nejhrubšího zrna a může ji odhalit i ten, kdo jen srovná fakta, například statistiky úbytku zemědělské půdy, s ideologií ruky trhu, která „zatočila“ s vlastníky půdy v této zemi. Nebo stav realitního trhu s byty, které se staly výnosným obchodem státní správy. Lidem a politikům bude asi ještě dlouho trvat a bude to navíc drahé, než přistoupí na racionálnější využívání antroposféry, což nutně neznamená přijetí jakékoliv „zelené ideologie“, jak vyhrožuje Václav Klaus. Jen posouzení naměřených faktů a ekonomických závěrů z nich vyplývajících. Pokud mohou současné generace, té co zažila válku a komunismus, něco poradit mladým lidem, pak jediné: už nikdy nevěřte žádné ideologii, je to jen nástroj politiků, jak vás ovládnout. Věřte jen vlastnímu úsudku a faktům. Jan Baltus