Žádná z důležitých technologií budoucnosti
se neobejde bez dovozu vzácných kovů.
Jsou součástí pohonu hybridních vozů,
tenkostěnných solárních panelů i mikročipů.
Jejich další rozvoj a velkovýroba jsou
podmíněny dostatkem vzácných surovin,
kterých valem ubývá. Těmto problémům
se věnuje i současná studie prezentovaná
na setkání vědeckých pracovníků v Berlíně,
široce publikovaná také v listě německých
inženýrů VDI Nachrichten.
Zda lithium pro hybridní automobily s nízkými
emisemi či katalyzátory pro efektivní
chemické technologie nebo tenkostěnné solární
články k výrobě ekologické energie ze slunečního
světla a řada dalších vzácných kovů,
bez kterých se neobejdou technologie budoucnosti
jsou strategickými surovinami.
Na dubnové konferenci v Berlíně seznámili
experti z Frauenhoferova institutu pro systémový
a pokrokový výzkum (ISI) z Karlsruhe
a Institutu studií budoucnosti a hodnocení technologií
(IZT) vědecké a vývojové pracovníky se
studii „Potřeba surovin pro technologie příštích
let“ a v přednáškách se navíc odvážili hovořit
o prognózách do roku 2030. Ve výběru dvaatřiceti
technologií považovaných z hospodářského
hlediska za nejvýznamnější z oblasti dopravy,
informační techniky a mikrotechniky, energetiky,
strojírenství, lékařské i materiálové techniky
předložili konkrétní čísla.
„V budoucnu zaznamenáme nesmírný růst
cen, týkající se především nenahraditelných
kovů,“ sdělil prof. Rolf Kreibich, ředitel úseku
vědy v ITZ Berlín. Studie byla vypracována
na zakázku spolkového ministerstva hospodářství.
Celosvětová poptávka po speciálních
surovinách, např. pro průmysl elektroniky,
míní Kreibich, drasticky poroste v souvislosti
s novými technologiemi. Na předním místě
mezi 22 posuzovanými nepostradatelnými
surovinami je galium. Zájem o tento vzácný
kov se zvýší do roku 2030 šestinásobně oproti
současnosti kvůli tenkostěnným solárním
článkům a rychlým integrovaným obvodům.
Trojnásobně se zvýši spotřeba india, které
je důležité zejména u displejů a neodymu,
a používá se v laserových technologiích i při
výrobě elektropohonů. U germania, které se
využívá při produkci optických světlovodů
stejně jako scandia, kterého je zapotřebí pro
palivové články, se zvýší spotřeba oproti současnému
množství na dvojnásobek.
Vědečtí pracovníci doporučují podnikům, aby
si již nyní zajistili dlouhodobými smlouvami
s dodavateli, dostatečné množství. Platí to, podle
Kreibicha, zejména u chromu pro nerezové oceli,
kobaltu pro oděruvzdorné slitiny nebo stříbra
pro tištěné spoje RFID. Některé země mají již
dnes určitý monopol na dobyvatelné zdroje, tvrdí
ředitel IZT a nutno počítat s tím, že koncentrace
poroste. Například Čína disponuje s více
než 70 % zásob india, dominantní je rovněž její
postavení s 97 % těžby neodymu, jehož vývoz již
omezila. Další vzácné kovy jako kobalt a tantal
pocházejí z politicky nestabilních zemí střední
Afriky.
Vědci se ve své studii zasazují proto také
o širší recyklaci surovin. Oddělování surovin,
které se již realizuje např. u integrovaných
obvodů, neprobíhá ať již z technických či
hospodářských důvodů u řady dalších produktů.
Východiskem je vývoj recyklační techniky,
která nebude nákladná a dokáže získávat
sekundární suroviny ve stejné kvalitě jako
byly původní. Tak zní závěr aktuální studie.
