Zástupci Ekologického právního
servisu a Greenpeace se v půli července
sešli s výrobním ředitelem
a členem představenstva společnosti
ČEZ Ing. Vladimírem Hlavinkou. Na
schůzce si vyjasňovali pozice k plánované
komplexní obnově největší české
hnědouhelné elektrárny Prunéřov II.
Požadavek nevládních organizací, aby
ČEZ zvýšil tzv. čistou účinnost elektrárny
na zákonem minimálně požadovaných
42 %, nebo jí v brzké době
úplně odstavil, ČEZ na jednání odmítl.
Výslovně odepřel splnit i požadavky
ministerstva životního prostředí na
doplnění dokumentace vlivů elektrárny
na životní prostředí.
Ekologický právní servis, Greenpeace
a sdružení „Chomutov pod pokličkou
ČEZ“ se společně snaží docílit toho, aby
ČEZ při modernizaci elektrárny Prunéřov
II nepoužil navrhovanou technologii.
Ta má zvýšit účinnost elektrárny ze současných
32 na pouhých 38 %. Nejlepší
dostupná technologie (BAT) pro nová
spalovací zařízení stanovená na základě
české a evropské legislativy totiž požaduje,
aby elektrárna měla čistou účinnost 42
až 45 %.
Podle platné evropské i české legislativy
(směrnice o IPPC 96/61/EC, zákon
o integrované prevenci č. 76/2002 Sb.)
jsou všichni investoři velkých průmyslových
zařízení povinni použít tzv. nejlepší
dostupnou technologii. Její minimální
parametry jsou stanoveny v referenčních
dokumentech (BREF) platných pro
celou EU. Pro velká spalovací zařízení
(včetně elektráren) jsou tyto parametry
velmi podrobně popsány v BREF LCP
(viz http://www.ippc.cz/bref/LCP/lcpcz.
zip). Jedním z klíčových požadovaných
parametrů je právě čistá účinnost alespoň
42 %. Cílem zákona i směrnice je dosáhnout
vysoké úrovně ochrany životního
prostředí jako celku, uplatněním integrované
prevence a omezování znečištění.
ČEZ však při modernizaci Prunéřova
II nejlepší dostupnou technologii, k níž
je třeba využít tzv. nadkritických parametrů
páry, instalovat odmítá. To na citované
schůzce opět potvrdil. Vedení ČEZ
k tomu uvedlo v zásadě tři důvody:
1) v Prunéřově nejde o instalaci nového
zařízení, ale pouze o obnovu stávající
elektrárny, takže nemusí dosáhnout účinnosti
42 %
2) instalace účinnějšího nadkritického
bloku by nebyla pro ČEZ rentabilní
3) uhlí z velkolomu Nástup - Tušimice
používané v elektrárně Prunéřov II má
tak špatné parametry, že je nelze spalovat
v kotlích využívajících nadkritické
parametry páry (tedy s čistou účinností
přesahující 42 %).
Právník Jiří Nezhyba z programu
GARDE Globální odpovědnost ze
sdružení Ekologický právní servis k prvnímu
z argumentů ČEZ uvádí: „ČEZ
se podle našeho názoru snaží zákonné
požadavky obejít. V Prunéřově chce
nahradit tří z pěti bloků elektrárny novými
a instalovat do nich nové kotle, turbosoustrojí,
generátory atd. Je proto zjevné, že
nejde o obnovu stávajícího, ale o instalaci
nového zařízení, které musí dosáhnout
čisté účinnosti minimálně 42 %.“
Podle ČEZ je předmětem „komplexní
obnovy“ pro Prunéřov II náhrada stávajících
tří výrobních bloků 210 MWe za
tři bloky o výkonu 250 MWe spočívající
zejména:
l v úplné výměně třech stávajících
kotlů ve stávající dispozici kotelny, včetně
instalace zařízení technologie denitrifikace
spalin (primární opatření)
l v úplné výměně technologického
zařízení partie za kotli těchto bloků
l v úplné výměně turbosoustrojí, včetně
napájecího zařízení, generátorů a dalších
komponent strojovny
l v instalaci nového odsiřovacího zařízení
pro obnovené bloky
l v kompletní výměně automatizovaného
systému řízení technologických
procesů pro obnovené bloky a nově
instalované technologie, včetně modernizace
stávajících pomocných souborů
l v kompletní výměně a modernizaci
elektrického zařízení pro nově instalované
technologické soubory, včetně modernizace
(resp. výměny) elektrického zařízení
u souvisejících zařízení
l v zavedení odsířených spalin do
rekonstruovaných chladicích věží.
Pokud jde o druhý argument, ČEZ
výsledky své ekonomické analýzy
odmítá poskytnout komukoliv, včetně
orgánů státní správy, které projekt hodnotí.
Ministerstvo životního prostředí
v rámci posuzování vlivů na životní
prostředí (EIA) proto není schopno nijak
ověřit, zda, či do jaké míry jsou výpočty
v ní uvedené relevantní, resp. zda by se
instalace modernější technologie, která
spotřebovává méně uhlí, vypouští méně
emisí CO2 a přitom energii produkuje
účinněji , skutečně ČEZ v dlouhodobém
horizontu nevyplatila.
„Pokud bude ČEZ své ekonomické
argumenty utajovat, nelze dost dobře
očekávat, že na ně bude někdo brát
ohled,“ dodává k tomu vedoucí energetické
a klimatické kampaně Greenpeace
ČR Jan Rovenský. Ke třetímu argumentu
pak uvádí: „Je-li uhlí z dolu Nástup Tušimice
skutečně tak nekvalitní, jak tvrdí
ČEZ, znamená to, že by je nebylo možné
spalovat v žádné evropské elektrárně
postavené po roce 2000. Obejít zákon
a pálit tak mizerné uhlí dalších 25 let, jak
plánuje ČEZ, by bylo naprosto nezodpovědné.“
Kontakty:
Jiří Nezhyba, právník programu
GARDE -- Globální odpovědnost,
Ekologický právní servis
tel.: +420 775 154 073
e-mail: jiri.nezhyba@eps.cz
Jan Rovenský, vedoucí klimatické
a energetické kampaně Greenpeace ČR
tel: +420 723 623 238
e-mail: jan.rovensky@greennpeace.org
