Vlastním očím nevěřili vědci
z Technické univerzity v Liberci,
když v závěru roku ve svých baňkách
objevili zlatá zrnka. K nečekanému
výsledku došli při ověřování
optimálních podmínek pro
použití průlomové biotechnologie
pro čištění odpadních vod v rámci
realizace projektu Výzkumné centrum
Pokročilé sanační technologie
a procesy (ARTEC).
Liberečtí vědci objevili bakterii,
která má klíčovou roli při vzniku
zlatých zrnek. Skupina vědců
Výzkumného centra ARTEC na
Fakultě mechatroniky, informatiky
a mezioborových studií sebrala při
své výzkumné cestě vzorky zlata ze
dvou australských dolů. V 80 procentech
vzorků nalezla stejný druh
bakterie Ralstonia metallidurans.
Výzkum probíhá na zapůjčeném
moderním bioreakatoru. „Ověřujeme
možnosti této technologie,
která je patentově chráněna v 21
zemích celého světa, na různé typy
kontaminovaných vod,“ řekl vedoucí
centra Jiří Maryška a neskrýval
se tím, že nyní si budou moci tento
bioreaktor v Liberci koupit. „Možná
si jich koupíme i více, abychom jich
měli hodně a budeme je spřáteleným
fakultám půjčovat, samozřejmě
za finanční kompenzace“, raduje se
Maryška.
Pracovník centra Miroslav Černík
prozradil - dalším výzkumem došel
tým expertů k závěru, že objevená
bakterie působí jako mikroskopická
půdní pračka. Bakterie vstřebá těžké
toxické kovy z půdy v jejich rozpuštěné
podobě a přemění je na méně
toxické. Tímto způsobem podle Černíka
také bakterie nasaje drahý kov
obsažený v půdě a vrstvu po vrstvě
vytváří drobounká zlatá zrnka. „Při
výzkumu se nám vyplatilo, že jsme
se drželi lidové moudrosti obsažené
v našich pohádkách. V tomto případě
to byla Popelka. To nám pomohlo
zaregistrovat, že bakterie po dokončení
procesu přeměny roztoků na
čisté kovy začnou zrnka ve velikosti
nanometrů rozdělovat podle kovů,
podobně jako to dělali holoubci v této
pohádce se zrnky hrachu a popela,“
vysvětlil Černík. A jeho pohled
naznačoval, že se do budoucnosti
dívá velmi optimisticky. „Mám
vystaráno. Nikdo přece nebude ta
zlatá zrnka počítat. Jak si kdo ustele,
tak si taky lehne a já jsem si ustlal
docela výhodně,“ prozrazuje na sebe
Černík a zároveň přiznává, že se
mu už moc pracovat nechce. „Žádat
pořád nějaké granty, následně je pak
řešit, psát o výsledcích vědecké publikace
či dokonce knihy, to ode mě
už nemůžete chtít. Budoucnost patří
zlatým nanovejcím,“ konstatuje spokojený
vědec.
Vedoucí centra Maryška ale nechce
usnout na vavřínech, na kterých
si docent Černík už stele. Odmítá se
spokojit se současnu velikostí zlatých
zrnek, a chce proto s lenochy řádně
zatočit. „Budeme pracovat na projektovém
úkolu „umělá líheň bakterií“
a přinutíme je dělat zrnka podstatně
větší. Co se rodí přirozeně, může se
rodit také uměle a co dělá malá zrnka,
může dělat i velká. Zdá se například,
že pokud se bakterie podporují blikáním
laseru, rostou podstatně rychleji
a dorůstají i několika milimetrů. To je
dobrý základ pro výrobu stále větších
a větších vejcí. Očekáváme, že budeme
po úspěšném vyřešení více investovat
do laboratoří a dalšího výzkumu.
Jednou z prvních investic musí
být ovšem pohodová laboratoř pro
naše milé bakterie, aby měly klid na
svou produkci a nebyly rušeny hlučnými
provozy. Možná také něco ukápne
našim doktorandům, když se ovšem
budou snažit a budou se k nám chovat
slušně a s patřičnou úctou,“ přibližuje
plány dalšího výzkumu Maryška.
Připustil také, že zatím co se Černík
válí u svých nanokolonií, on si už připravuje
portrét na poštovní známky.
„Mám to skoro hotové a v nejbližších
dnech nabídnu návrh České poště,“
přiznává.
Nebylo ale vždy tak radostně,
jako dnes. Podle dobře informovaných
zdrojů se rektor TUL Vojtěch
Konopa již začínal modlit, aby se
liberecké univerzitě povedlo něco
ekonomicky efektivního. Proto nyní
profesor Konopa neskrývá, že má
z nalezeného zlata radost. Dokonce
poslal pro šampaňské, které je
od Nového roku samozřejmostí na
všech poradách. Podle Konopy
nastávají konečně na liberecké akademické
půdě zlaté časy. Rozhodně
však trvá na tom, že vypěstované
bohatství bude rozdělovat on sám,
aby objev pomohl nejen autorům,
ale i rozpočtu celé univerzity. „Už
nebudeme závislí na tom, co nám
naše ministerstvo školství nebo
Evropská unie ucmrndnou. Pořád
jsme byli ve stresu, zda uspějeme
se svými žádostmi o peníze z evropských
fondů, také jsme museli svoje
projekty předělávat podle instrukcí
ministerstev. To teď skončí. Postavíme
si baráků, kolik budeme chtít
a vybavíme je těmi nejdražšími přístroji.
Počítám, že už v příštím roce
bude mít naše univerzita reprezentativní
aulu a čtyřhvězdičkový hotel
pro hostující akademiky. Zábrany
padají. Kdo má peníze, může je
použít na potřebných místech, aby
své záměry urychlil. Taky přestaneme
škudlit na cestovních výdajích,
na penězích za občerstvení a různé
společenské akce,“ konstatuje spokojeně
Konopa s tím, že určitě zbude
i na zvýšení platů všech zaměstnanců
univerzity. „Rozmazlovat je
ale opravdu nemíním,“ zdůrazňuje
rychle.
Nad otázkou zda poslední velkolepý
objev libereckých vědců ještě
neprohloubí světové finanční potíže,
jen mávne rukou: „Přece to zlato
nebudeme pěstovat pro každého,“
a svěřuje se s tím, že má již vytipované
lidi a instituce, kterým nedá
ani zrnko. „Leda, že by nám šli víc
na ruku“, připouští. Dodává ale,
že všem, kteří to myslí s libereckou
univerzitou dobře a mají smysl pro
humor, přeje:
„Úspěšný rok 2009, hodně úspěchů
v práci i osobního štěstí“.
Jaroslava Kočárková