Není nic hroznějšího pro novináře,
který pamatuje dobré časy ČKD, než
procházka po provozu výroby kolejových
vozidel v zahraničí. A je opravdu
smutné dívat se na chytré řešení
nízkopodlažní tramvaje s opravdu
plochou podlahou bez schodů a výstupků,
přes něž musíme klopýtat my.
Inu, šanci dostali všichni stejnou, ti
druzí, jimž samozřejmě pomohla ničivá
privatizace ČKD, byli lepší.
Pokud si dobře vzpomínám, byl
spoluautorem likvidační privatizace
ČKD, a to včetně nepovedeného
projektu tzv. rychlovlaku
a opravy železničního
koridoru, který byl předražen
o desítky miliard a nepřinesl
ani možnost nasadit rychlejší
soupravy na staré tratě, tehdejší
ministr průmyslu Vladimír
Dlouhý. Dnes je jedním z poradního
sboru Národní ekonomické
rady vlády.
Onen slavný NERV vydal v posledních
dnech několik návrhů, např.
na úpravu důchodového systému
a školství, nad nimiž zůstává rozum
stát.
Důchodovou nedůslednou pseudoreformu
odsoudil i MMF, ale
školství, s tím si budeme muset poradit
sami.
Nehledě na to, že učitelé, žáci
i veřejnost jsou již doslova ucloumáni
věčnými reformami, jejichž
autorem je vždy nový ministr a že
jich byla už dvacítka, jsou poslední
návrhy NERVU skutečnými perlami,
hodnými praxí privatizace prověřenými
ekonomy. Omezit výuku
jazyků s větší podporou počítačové
výuky a výpočtu úroků je skutečný
myšlenkový skvost.
V zemi, jež otevřela ekonomiku
rozkopnutím dveří konkurenci
a je závislá na zahraničních investicích,
je to nesmysl – leda že
by vážení členové NERVU byli neradi,
aby jim někdo rozuměl, když
se s konkurencí domlouvají. A také,
aby si naši občané nemohli
zjistit, o kolik je zahraniční banky
obtahují za poplatky, jež v zahraničí
ani neznají. Pak to dává stejný
smysl jako přestavba koridoru
pro staré vlaky. A ostatně, pane
Dlouhý, když banky musí vydělávat
ne na úvěrech rostoucí ekonomiky,
ale na poplatcích za to,
že k nim ukládáte peníze, i to je
vizitka úrovně ekonomů této země.
Jan Baltus
