Z pohledu běžného uživatele jsou povrchy především estetickou záležitostí, která však mnohdy rozhoduje o pořízení nebo nepořízení výrobků, jichž jsou nedílnou součástí . Nejde přitom jen a pouze o vzhled, tedy o barvu, její odstín, mat či lesk. U některých produktů je podstatný také dojem z pohmatu i čichový vjem. Často až v druhé řadě, a pro neznalé uživatele nezřídka vůbec, přijde na řadu funkčnost povrchů. V průmyslu je tomu ale téměř stoprocentně naopak. Tedy, ne že bych chtěl podcenit význam vzhledu výrobku z pohledu jeho úspěšnosti a marketingu, ale solidní firma se v prvé řadě stará o funkčnost. Průmyslové povrchy, vyjmu-li ty, jejichž estetično je primárním posláním, musí být především funkční. Často nejsou na první pohled nebo bez speciálního vybavení dokonce ani zřejmé, o to podstatnější roli však zpravidla hrají. A nezřídka mají rolí více. Někdy je zapotřebí, aby k sobě jednotlivé povrchy pevně přilnuly, jindy naopak aby po sobě téměř beze ztrát energie a materiálu klouzaly. Někde je zapotřebí povrch měkký, pružný, tvárný, jinde velmi tvrdý, nepoddajný i v nejnáročnějších situacích… Ne, nebojte se, nehodlám zde zaplnit prostor výčtem vlastností, kterých mohou povrchy a povrchové materiály nabývat. Chtěl jsem jen naznačit, že jich je prakticky nekonečně hodně, protože každá aplikace s sebou nese svou kombinaci nároků a potřeb. S dobýváním vesmíru či podmořských hloubek, zvyšováním požadavků i s prosazováním ekologických, ekonomických a dalších zájmů jen roste nutnost vyvíjet nové, lepší materiály a technologie. A další technologie, například ty v měřítku nano, možnosti povrchů ještě rozšiřují. A také už tu máme i povrchy takzvaně chytré, například schopné samočištění nebo přizpůsobující se aktuálním podmínkám. Povrchy a povrchové materiály hrají zásadní roli snad ve všech oblastech průmyslu i lidské činnosti. Ostatně nedávná pandemie i laikům poodhalila roušku poznání toho, jak mohou povrchy ovlivňovat lidské zdraví z pohledu toho, nakolik na nich ulpívají viry a bakterie, jak dlouho na nich „přežívají“. A že některé povrchy se dovedou i aktivně postarat o likvidaci těchto nežádoucích „společníků“. Povrchy ovšem ovlivňují také ekonomiku strojů a zařízení i jejich spotřebu energií. A nejde jen o povrchy cíleně produkované. Nežádoucí oxidace, chemické reakce, mechanická opotřebení, usazování nečistot, vodního kamene…, to vše vytváří povrchy, jež mění vlastnosti těch původních, a tedy i životnost, ekonomiku provozu zařízení a jejich spotřebu. Neopomenutelnou součástí povrchů je tedy také jejich údržba a čištění. Zkrátka i za zdánlivě obyčejnými povrchy se může ukrývat velká věda a velký potenciál. O některých z nich se můžete dočíst (nejen) v aktuálním vydání Technického týdeníku. /Ing. Michael Málek/
