Výzkumný tým amerických laboratoří MIT vytvořil kyborgy na buněčné úrovni. Vyvinuli miniaturní antény, které slouží k bezdrátové komunikaci uvnitř živé buňky. Technologie vyvinutá v MIT Media Lab přináší nové možnosti pro diagnostiku i léčbu rozmanitých chorob. Také se nabízí pro výzkum, protože zajistí monitorování nebo i řízení buněčné aktivity v reálném čase. Jak uvádí Deblina Sarkarová, vedoucí laboratoře Nano-Cybernetic Biotrek Lab, nejpozoruhodnějším aspektem jejich výzkumu bylo, že dokázali udělat kyborgy z živých buněk, základních stavebních jednotek mnohobuněčných organismů. Nová technologie nese název Cell Rover. Představuje první případ antény, která funguje uvnitř buňky a je kompatibilní s biologickými systémy uvnitř buňky. Sarkarová podotýká, že dnešní bioelektronická rozhraní mívají velikost přinejmenším milimetrů. Nejen že jsou vysoce invazní, ale také nemohou nabídnout prostorové rozlišení, které je nezbytné pro bezdrátový přenos s jedinou buňkou. Anténa týmu Sarkarové je ale mnohem menší než buňka. Badatelé pracovali s oocyty, tedy samičími pohlavními buňkami. Jejich anténa představuje méně než 0,05 % objemu buňky, díky čemuž je pro buňku v podstatě neškodná. Během vývoje museli překonat řadu úskalí. Anténa mění elektromagnetické vlny do podoby akustických vln, jejichž vlnové délky jsou asi o pět řádů nižší. Cell Rover může monitorovat vývoj buňky v průběhu času nebo třeba její dělení. Anténa může posloužit k detekci rozmanitých látek, včetně enzymů. To vše v reálném čase a v živé buňce. /sm/
