Německo zdvojnásobí strategické zásoby plynu

Na devadesát až 120 dní vystačí ve vyspělých zemích strategické zásoby ropy. Gruzínská krize vyvolala v řadě států obavy z možné ruské reakce v podobě uzavření plynových kohoutků. A například Německo zjistilo, že v takovém případě by se dostalo do těžkých problémů, a proto současnou kapacitu zdvojnásobí na 40 miliard kubíků. „Přestože závisíme na dovozu plynu podstatně více než na importu ropy, srovnatelný systém zásob neexistuje. Jeho vytvoření by mohlo posílit energetickou bezpečnost země,“ konstatuje se v dokumentu spolkového ministerstva hospodářství. Šéf resortu Michael Glos (CSU) doporučuje spolupráci mezi provozovateli plynovodů a zásobníků. Přednosti a nedostatky státních plynových rezerv bude třeba s přihlédnutím k jejich kapacitám posoudit přímo s nimi, náklady a potřeby se stanoví na základě dalších analýz „zejména s ohledem na dopad na spotřebitelské ceny“. Svaz pro ropu a energetiku (AFME) odhaduje, že ročně bude zapotřebí dodatečné dvě miliardy eur: „Zvýšení cen plynu nepřevýší 0,18 eurocentu za kilowatthodinu,“ tvrdí prezident svazu Hellmuth Weisser. Při spotřebě 20 000 kWh v průměrné domácnosti se tak její účet za zemní plyn zvýší o přibližně 40 eur. Co se za zmíněné miliardy vybuduje? Kapacita stávajících 46 soukromých zásobníků 20 miliard kubíků se zdvojnásobí. Předpokládaná strategická rezerva 40 miliard kubíků pokryje čtyřicet procent německé spotřeby. Nabízejí se i jiná řešení – například státní přístup k soukromým zásobám v případě krize, samozřejmě za předem stanovených pevných podmínek. Představitelé energetických koncernů podobné plány podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ostře odmítají. „Německo nepotřebuje státní strategické rezervy zemního plynu jako v případě ropy,“ prohlašuje mluvčí firmy E.on Ruhrgas Astrid Zimmermannová. Spotřebitelé se mohou spolehnout, že plyn dostanou řádně a v potřebné kvalitě. „Strategické rezervy zemní plyn dále prodraží, nadměrně zatíží spotřebitele a omezí konkurenceschopnost německých podniků,“ dodává. A konkurent Wintershall varuje, že povinnost držet nejméně dvouměsíční zásoby, jak to zvažuje Evropská komise, není odůvodněná: „Zásobníky u nás nefungují jako skladiště, nýbrž jako tržní nástroj. Jejich kapacity se musí využívat optimálně.“ Dnes slouží v první řadě jako dodatečný zdroj při zvýšené zimní spotřebě. Plní se letními přebytky, díky čemuž se kapacita dálkových plynovodů, které fungují nejefektivněji při co možná nejstabilnějším vytížení, využije nejlépe. Německo disponuje v současné době největšími plynovými zásobníky v EU. Až s velkým odstupem je následují Itálie (14 miliard kubíků), Francie (10 miliard) a Velká Británie (4,4 miliardy). Česko spotřebuje za rok kolem 10 miliard kubíků zemního plynu a kapacity zásobníků činí 3,1 miliardy kubíků. Dva nové plynové bloky o výkonu 880 MW, které chce postavit společnost ČEZ za 18 miliard Kč v severočeských Počeradech, spálí za rok nejméně miliardu kubíků zemního plynu. (kp)