Společnost TenneT, jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy, oznámila dokončení pokládky prvních úseků podzemního vedení projektu SuedLink. Stejnosměrné přenosové vedení s celkovou délkou zhruba 700 km se potáhne napříč šesti spolkovými zeměmi a má pomoci efektivněji využívat obnovitelné zdroje. Transformace německého energetického sektoru, známá také jako Energiewende, se kromě intenzivního budování obnovitelných zdrojů neobejde ani bez rozvoje přenosové infrastruktury. Jedním z klíčových prvků je vedení SuedLink, které má pomoci vyřešit problémy s nedostatečnou přenosovou kapacitou uvnitř Německa.
U nás ne!
Jedním z hlavních přínosů má být propojení slunného a průmyslového jihu země s regiony na severu, které nabízejí lepší podmínky pro využívání větrné energie. Přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je jedním z klíčových problémů německé energetiky. Vzhledem k nedostatečné přenosové kapacitě mezi těmito regiony tak v okamžicích velmi silné výroby větrných elektráren dochází k jejímu omezování. Právě nedostatečná přenosová kapacita je důvodem, proč Německo od roku 2017 na stabilizaci své přenosové soustavy pravidelně vydává mezi 1,3—1,4 mld. eur (v přepočtu cca 33—36 mld. korun) ročně. Německo navíc odstavilo zhruba 8 GW výkonu jaderných elektráren a podobný výkon v podobě starších uhelných elektráren. Řešením problému prohlubující se regionální nerovnováhy dostupného a požadovaného výkonu mají být zejména zmiňovaná vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení. Jmenovitě se jedná o nově budovaná podzemní HVDC vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord, a dále také projekt Ultranet, který pro 340 km dlouhé stejnosměrné vedení využije existujících stožárů velmi vysokého napětí. Kvůli zdlouhavým povolovacím řízením, na kterých se negativně podepsaly protesty různých skupin obyvatel, však realizace páteřního vedení nabrala značné zpoždění. Například v případě SuedLinkd podle původního plánu mělo být vedení zprovozněno již v roce 2022, aktuálně se počítá s rokem 2028. Přibližně 700 km dlouhé spojení SuedLink realizují společnosti TenneT a TransnetBW a vede přes celkem šest německých spolkových zemí: Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko, Durynsko, Hesensko, Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Za průtahy stojí zejména odpor veřejnosti, respektive její malé přímo dotčené části, a pomalý proces poskytování povolení pro výstavbu vedení, který je zčásti odrazem stavu německé legislativy, zčásti pak údajnou neochotou hlavně místních spolkových vlád ke schvalování nepopulárních staveb. Podle zástupců německých distribučních firem totiž existuje v předpisech dostatek způsobů pro zavedení moderních a efektivních plánovacích a schvalovacích postupů. Může se jednat například o standardizaci druhové ochrany a užší provázání regionálního plánování. V každém případě bylo hledání dohody náročné a zdlouhavé. Až na konci roku 2023 — tedy v roce původně plánovaného zprovoznění SuedLinku — TenneT podepsala rámcové dohody se sdruženími zemědělců o odškodnění za využití pozemků pro důležitá kabelová vedení. Jednání se protáhla na více než dva roky. Dohody stanoví pravidla pro odškodnění vlastníků a uživatelů pozemků, kteří jsou výstavbou elektrického vedení dotčeni. Společnosti TenneT a TransnetBW si musí zajistit právo na užívání pozemků dotčených trasou elektrického vedení a poskytnout vlastníkům a zemědělcům, kteří na těchto pozemcích hospodaří, náhradu v souladu s právními normami. Významná část obyvatelstva také požadovala, aby vedení bylo vedeno pod zemí, což je problém nejen technický a projekční, ale také výrazně zvyšuje náklady. Konečné rozhodnutí vedení umístit pod zem tedy částečně uklidnilo místní protesty, ale přispělo k dalšímu zpoždění projektu. Dokončení pokládky prvních úseků podzemního vedení tak proběhlo až na podzim 2024 v Dolním Sasku. TenneT doufá, že nyní celá stavba proběhne podle plánu. Podzemní část vedení by měla být kompletně položena v průběhu příštího roku. /jj/