Centrální zásobování teplem může podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka přiblížit zemi k plnění přijatých klimatických cílů. Proto tato země plánuje ročně připojovat 100 tisíc budov k soustavám zásobování teplem, v jejichž rámci by podíl energie z obnovitelných zdrojů nebo podíl odpadního tepla měl do roku 2030 činit alespoň 50 %. Informaci přinesl server Clean Energy Wire.
„Všichni účastníci se shodli na tom, že rozvoj a konverze soustav zásobování teplem jsou velmi důležité pro úspěšnou transformaci sektoru vytápění a dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu a že budou vyžadovat společné úsilí. Důraz by měl být kladen na přechod centrálních dodávek tepla směrem k využití energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla,“ prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck po summitu zaměřeném na oblast centrálního zásobování teplem, kterého se zúčastnilo téměř 30 zástupců průmyslu, asociací a dalších zainteresovaných subjektů. Zástupci jeho vlády podle Clean Energy Wire během summitu uvedli, že připraví stabilní regulatorní rámec pro rozvoj a konverzi soustav zásobování teplem, který mimo jiné zjednoduší podmínky pro využití odpadního tepla či odstraní bariéry pro připojování k těmto soustavám. Podle zdrojů agentury Reuters zákon v posledních dnech neustále procházel změnami, které ještě nemusí být konečné. Strana SPD tlačila, aby se změnil, a také usilovala o změny, které by zajistily, že přechod k centralizovanému vytápění příliš nezatíží domácnosti s nízkými příjmy. Podle dokumentu dohody, který komentovala agentura Reuters, bude pravidlo o přechodu na vytápění ve starých budovách na vytápění využívající 65 % obnovitelné energie od roku 2024 zpočátku platit pouze v případě, že dotyčná obec bude mít plán na zásobování teplem. Součástí rozsáhlého legislativního balíčku zaměřeného na transformaci německého sektoru vytápění má být i zákon upravující pravidla pro výstavbu klimaticky neutrální tepelné infrastruktury. Podle návrhu tohoto zákona by jednotlivá města a obce měly do roku 2028 identifikovat oblasti, ve kterých bude v následujících letech probíhat rozvoj soustav zásobování teplem.
Vytápění musí „zezelenat“
Podle dalších informací zveřejněných německým ministerstvem hospodářství bylo v roce 2022 připojeno k soustavám zásobování teplem asi 14 % německých domácností, tedy zhruba 6,1 milionu. Co se rozsahu týče, na prvním místě je jednoznačně berlínská soustava, ze které je centrálně horkou vodou zásobována více než třetina města, tedy více než 1,4 milionu domů. Německé hlavní město se může pochlubit největší sítí dálkového vytápění v západní Evropě, kterou na celém kontinentu předčí pouze Varšava a Moskva. Centrální vytápění není v současné podobě ovšem rozhodně „zelené“. Například v Berlíně se podle provozovatele systému, společnosti Vattenfall, 77 % tepla vyrábělo spalováním zemního plynu, 14,6 % spalováním černého uhlí a zbytek připadal na jiné zdroje energie. V rámci celého Německa se podíl obnovitelných zdrojů v teplárenských sítích pohybuje na úrovni pouhých 20 %, což je daleko od požadavku 65 %, který chce vláda zavést pro jednotlivé domácnosti. Do roku 2030 bude muset 50 % dálkového vytápění v Německu využívat obnovitelné zdroje, přičemž v jiných evropských metropolích (příkladem mohou být Helsinky) se jako nejvhodnější technologie prosazují velké soustavy tepelných čerpadel. To by však přispělo ke zvýšení poptávky po elektřině, které ovšem Německo po odstavení jaderných zdrojů a vzhledem k plánovým odstávkám těch fosilních nemá nazbyt. Ostatně právě Robert Habeck na tiskové konferenci v hnědouhelném těžebním regionu Lužice v červnu uvedl, že Německo bude pravděpodobně potřebovat několik hnědouhelných bloků, které byly během loňské energetické krize znovu uvedeny do provozu, i pro nadcházející zimu. Důvodem je situace v oblasti dodávek zemního plynu a potíže spojené s rozvojem nové infrastruktury pro dovoz zkapalněného zemního plynu na ostrově Rujána. Během energetické krize se Německo rozhodlo dočasně povolit hnědouhelným elektrárnám, které již byly po odstavení přesunuty do rezervy, aby se znovu vrátily na trh. Podle současných pravidel mají tyto elektrárny na konci června přejít zpět do rezervy, lhůta však může být prodloužena ministerskou vyhláškou, uvedl Habeck. /jj/
