Německo plánuje vypsat výběrové řízení na výstavbu až 10 GW plynových elektráren, které mají později využívat vodík. Od roku 2028 plánuje země zavést také kapacitní trh. Plyne to z nové vládní strategie elektráren, na jejíchž klíčových prvcích se dohodli německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner. Nová německá strategie, schválená po několikaměsíční debatě, zmírňuje plány konzultačního dokumentu koalice z loňského léta spočívající ve vypsání tendru na 15 GW plynových elektráren a 8,8 GW vodíkových elektráren. To vše, aby Německo zvládlo odklon od využívání uhelných elektráren do roku 2030, nikoliv do roku 2038, což byl klíčový cíl koaliční dohody z roku 2021. V dohledné době mají být zorganizována čtyři výběrová řízení na plynové elektrárny o instalovaném výkonu 2,5 GW připravené na využití vodíku. Cílem je uskutečnit první tendr ještě letos, uvedl mluvčí ministerstva. Nové elektrárny budou muset přejít na využívání vodíku v letech 2035 až 2040, přičemž přesné datum bude stanoveno v roce 2032, dodalo ministerstvo. Elektrárny musí být umístěny na místech vhodných z hlediska úzkých míst v přenosové soustavě. Podpora elektráren bude financována z fondu KTF pro klima a transformaci, kterému bylo rozhodnutím soudu, vyžadujícím přezkoumání strategie elektráren, v listopadu 2023 zmrazeno přibližně 60 miliard eur. Kromě toho se koaliční lídři dohodli také na koncepci nového kapacitního trhu od roku 2028 s tím, že konečná politická dohoda bude uzavřena letos v létě. Nově postavené plynové elektrárny budou následně začleněny do nové koncepce kapacitního trhu. Německo jen letos odstaví přibližně 10 GW uhelných elektráren. Ze zbývajících 50 GW instalovaného výkonu plynových a uhelných elektráren má být v důsledku dalšího odstavování v roce 2028 k dispozici v průměru zhruba 6,6 GW, očekávají analytici S&P Global Commodity Insights. V oblasti obnovitelných zdrojů energie chce Německo do roku 2030 mít k dispozici 360 GW instalovaného výkonu. /jj/
