Minutu před půlnocí z 15. na 16. dubna byla z německé sítě odpojeny poslední jaderné elektrárny. Termín odstavení jaderných zdrojů určoval německý zákon a týkal se celkem tří elektráren: Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Právě ta poslední zmíněná byla od sítě odstavena naposledy, 15. dubna ve 23.59 SELČ. Zatímco politická debata o konci jaderných elektráren v Německu probíhala až do konce jejich provozu, provozovatelé se už delší dobu připravovali na jejich odpojení. Omezovali související činnosti a výkon reaktorů postupně snižovali. Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci minulého roku, ale kvůli ruské válce proti Ukrajině a následné energetické krizi se německá vláda rozhodla nechat běžet tři elektrárny ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty právě v sobotu 15. dubna. V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřovaly hospodářské svazy. S delším provozem atomových elektráren by podle průzkumů souhlasila i většina veřejnosti. Rovněž opozice a vládní liberálové (FDP) žádali delší lhůtu pro jejich trvalé odpojení, navrhovali dva roky. Sociálnědemokratický (SPD) kancléř Olaf Scholz to odmítl. Pokračování provozu jaderných elektráren by chtěl také bavorský premiér Markus Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra „absolutním omylem“. Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové (CDU). Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Většinový postoj německé pozornosti byl v době uzavření elektráren ovšem zcela jiný než v posledních desetiletích, tedy projaderný. Přesnější by však asi bylo říci, že Němci jsou „proti vysokým cenám energie“ než „pro jádro“. V roce 2020 ještě v průzkumu zhruba 60 % dotazovaných Němců souhlasilo s ukončením provozu. V létě 2022 už byli odpůrci jádra mezi respondenty v průzkumech v jasné menšině. Například v sondě televize ARS se pouze 15 % dotázaných vyslovilo pro to, aby zbývající jaderné elektrárny na konci roku skutečně přestaly pracovat, jak předpokládal dlouho schválený harmonogram. Více než 80 % dotázaných by uvítalo prodloužení provozu alespoň o několik měsíců nebo trvale. /jj/
