Každoročně odpojí distribuční společnosti
v Německu od elektřiny nebo plynu na 800
000 domácností. Zhruba každá dvacátá rodina
v zemi totiž nemá na placení účtů a situace
se bude dále zhoršovat, varuje Svaz spotřebitelů
energie.
Zdražování v posledních měsících postihnou
i nové vrstvy obyvatelstva, domnívá se šéf svazu
Aribert Peters. Přesto nesouhlasí s návrhy, aby se
problém řešil snižováním daní: „Spotřebitelům
se tak jen naznačí, že stát může přibrzdit cenový
růst. Jenže dokáže to fakticky pouze jednou a na
velice krátkou dobu.“ Současně energetické koncerny
získají prostor pro zdražování, a proto za
daleko lepší řešení považuje prevenci.
Stát by měl zabránit příslušníkům „velké čtyřky“,
společnostem E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall,
aby zneužívaly svého postavení na trhu.
Německo mají fakticky rozdělené a jen výjimečně
si mohou konkurovat v některých okrajových
územích. E.ON ovládá jih, RWE sever a západ,
EnBW střed a Vattenfall převážně východ země.
„Tržní moc těchto gigantů je třeba účinně omezit,
aby šanci na trhu získali i noví hráči. A právě
zde politika selhává,“ soudí Peters. Místo toho,
stěžuje si, se vede debata o prodloužení provozní
doby současných jaderných elektráren – a právě
díky němu by energetická lobby dosahovala
gigantických zisků ještě dlouhá leta.
Dnes z valné části odepsané reaktorové bloky
představují totiž, obrazně řečeno, tiskárnu na
peníze. Palivo tvoří pouhých pět procent výrobní
ceny elektřiny, která výrazně klesá po odepsání
původně velice drahého zařízení. Pro představu:
čtyři dukovanské bloky, které jsou v provozu
už více než dvacet let, stály 26 miliard Kč. Celá
investice se už zaplatila dvakrát a výrobní cena
proudu 0,60 Kč za kilowatthodinu patří k nejnižším
v Evropě.
Obdobně jsou na tom i německé jaderné elektrárny;
nejmladší v Neckarwestheimu má za sebou
už devatenáct let provozu. Požadavek energetických
společností prodloužit provoz
zbývajících 17 bloků za hranici
roku 2021, kdy se má jako poslední
v programu likvidace jaderné
energetiky v Německu odstavit
právě Neckarwestheim, tak má
nepochybně ekonomickou příčinu.
Mluví se však především o ekologii
– atomové bloky neprodukují skleníkové
plyny a umožňují Německu
plnit klimatické cíle EU.
S názorem spotřebitelů na způsob
jak zastavit růst cen energií
a omezit jeho dopady na obyvatelstvo,
nesouhlasí představitelé
malého a středního stavu. Jeho
profesní sdružení BVMW sice
volá po konkurenci v energetice,
avšak požaduje také snížení daně
na elektřinu a plyn.(kp)
