V kosmickém programu Ruska se dějí věci. Nejprve koncem ledna premiér Dmitrij Medveděv de facto zrušil Federální kosmickou agenturu (RKA) Roskosmos. Nejprve vyhodil jejího šéfa a pak ji sloučil se Spojenou raketovou a kosmickou korporací (ORKK). Ta vznikla jako reakce na první průšvih s nosnou raketou Proton- M v červenci roku 2013 (do té doby byl Proton-M velmi spolehlivý). Sloučením společností vznikla nová entita s názvem Státní korporace Roskosmos. Igor Burenkov, zástupce nově vzniklé státní firmy nyní oznámil, že Rusko už nebude odebírat ukrajinské rakety Zenit a nahradí je vlastním nosičem Angara. Tuto raketu Rusové po mnoha odkladech úspěšně poprvé odzkoušeli loni v prosinci. Angara přitom byla od začátku koncipována jako náhrada za Zenity i za Protony. První má nahradit ze zřejmého důvodu: Zenity se vyrábějí v Dněpropetrovsku na Ukrajině ve firmě Južmaš. Protony jsou pro Rusy zase nevýhodné v tom, že pro ně mají vybudovány kosmodromy pouze na území Kazachstánu, kterému musí za provoz platit. Roskosmos přitom původně plánoval nejméně tři starty Zenitů v letech 2016 až 2019 a dvakrát měla raketa startovat i letos. Protože Zenit je projekt pocházející ještě z období Sovětského svazu (měl nahradit projekt Sojuz), je logické, že vše uvnitř rakety nepochází jen z Ukrajiny. Například motory se vyrábějí v Rusku nedaleko Moskvy a použity budou i v Angaře. Pro první stupeň se počítá s motorem RD-171 právě z rakety Zenit, pro druhý stupeň pak s RD-0120 z centrálního bloku superrakety Energija. Dvoustupňová varianta Angary vážící při startu 640 tun by měla z Plesecka vynášet na nízkou oběžnou dráhu až 24,5 tun užitečného nákladu. Ta největší pak má „zvednout“ až 35 tun. Rakety Zenit budou možná dále startovat v rámci ambiciózního projektu Sea Launch, který vznikl už před 20 lety jako spolupráce ruských, ukrajinských a amerických firem (konkrétně Boeingu). Projekt je na pohled velmi ambiciózní: společnost vybudovala na vysloužilé ropné plošině malý kosmodrom. Ten lodě odtáhly do rovníkových mezinárodních vod Tichého oceánu a z plošiny teď startují rakety (z rovníku je start díky rychlejší rotaci Země méně energeticky náročný než v případě startu ze severnějších či jižnějších zeměpisných šířek). Tři úspěšné starty bohužel zastínila havárie prvního února 2013. Zenit startující z plovoucí plošiny Sea Odyssey v rovníkové oblasti Tichého oceánu selhal při startu. Stroj se zřítil do moře. Ambiciózní projekt, který se poslední roky potýkal s velkými problémy, tak dostal další ránu.
