Za možná ne úplně adekvátní pozornosti – tu na sebe zpravidla strhávají velké IT firmy ze západního pobřeží USA – byl v loňském roce v americké Oak Ridge National Lab ve státě Tennessee uveden do provozu nejvýkonnější počítač na světě s odpovídajícím názvem Summit. USA tak po několika letech vystřídaly na prvním místě žebříčku nejvýkonnějších počítačů Čínu. Zajímavé je na této události to, že počítač vznikl na popud americké vlády a měl by sloužit k výzkumu klimatických změn. Zařízení, které se rozkládá na ploše zhruba dvou tenisových kurtů, využívá ke své činnosti více než 27 000 grafických procesorů. Podle autorů projektu by superpočítač měl posunout hranice tzv. deep learning – hlubokého učení – a umělé inteligence opět o kousek dále a přispět k řešení palčivých problémů spojených s klimatickými změnami. Na rozdíl od komerčních projektů, které se zaměřují na rozpoznávání entit, jakou jsou lidské obličeje, hlasy nebo dopravní značky, budou vědci pracující s tímto zařízením zaměřovat svoji pozornost na rozpoznávání zárodků klimatických jevů, resp. na jejich předvídání. Je otázkou, jak silná bude v budoucnu vládní podpora tohoto projektu, protože šéf Bílého domu je znám tím, že globální změny klimatu zpochybňuje. Naposledy se tak stalo v souvislosti s arktickými mrazy, které postihly americký středozápad. Tehdy uštěpačně utrousil cosi ve smyslu, že je třeba více globálního oteplování. Z odborných kruhů přišla záhy odpověď, která Trumpovu poznámku rozporuje. Hluboký pokles teplot totiž pravděpodobně souvisel s tím, jak se otepluje Arktida. Mrazivé klima tak bylo vytlačeno tam, kam nepatří. Vraťme se však k superpočítači v Tennessee. Jeho přínos by oproti většině současných metod deep learningu měl spočívat především v jeho nové koncepci. Dnes je konvenčním „deep learningovým“ postupem to, že v datových centrech internetových společností servery společně pracují na složitých problémech, které si ale mezi sebou rozdělují na menší části, protože jsou mezi sebou propojeny poměrně volně. Nový superpočítač má však architekturu, která propojuje tisíce procesorů do jediného systému, který může fungovat jako jeden výpočetně velmi silný celek. Architekti Summitu kromě toho reagovali na zpomalující se tempo vylepšování konvenčních procesorů i tím, že zapojili značný počet grafických procesorů. To vše umožňuje významný celkový nárůst výpočetního výkonu, který je k mapování a předpovídání tak složitých jevů, jako jsou jevy klimatické, nezbytný. Odborná obec nyní napjatě očekává, jak realistické simulace nový superpočítač přinese a jak chmurnou klimatickou předpověď učiní. Mgr. Petr Jechort, redaktor
