Svůj nejmodernější teleskop vyslala do vesmíru ESA, aby zachytila miliardu hvězd s dosud neexistující přesností. Digitální kamera Gaia dokáže rozeznat jediný vlas z tisícikilometrové vzdálenosti. Gaia startovala koncem minulého roku na palubě rakety Sojuz z vesmírného nádraží Kourou ve Francouzské Guyaně. Podle slov výrobce (Astrium) je největší vesmírnou digitální kamerou jaká byla kdy zhotovena; s rozlišením zhruba miliardy pixelů je částí vysoce komplexního systému teleskopu, který má vytvořit dosud největší a nejdetailnější mapu 3D naší mléčné dráhy. Mise Gaia je jedinečnou v celosvětovém měřítku. Vzdálena jeden a půl milionů kilometrů od Země bude jako výzkumný satelit 5 let měřit postavení miliardy hvězd. Přesnost měření přitom odpovídá u světlejších hvězd velikosti jediné euro mince na Měsíci – viděno ze Země. Nebo jinak řečeno: Gaia by mohla rozeznat ze vzdálenosti až tisíce kilometrů jediný vlas. „Karta 3D je absolutní novinkou,“ vysvětluje evropská vesmírná agentura ESA význam mise pojmenované podle bohyně země z řecké mytologie. Přípravy jejího zhotovení trvaly déle než jedno desetiletí. Vědci doufají, že z třídimenzionálního vyobrazení naší galaxie získají nové poznatky o vzniku, původu a současném vzhledu mléčné dráhy. Gaia má kromě jiného odpovědět na otázky, jak přesně vznikly spirální ramena naší galaxie a jaké materiálové proudy procházejí mléčnou dráhou. Při svém průzkumu nebe vystopuje satelit Gaia ve vesmíru objekty, které jsou stotisíckrát slabší než světlo a než ty, které můžeme vidět pouhým okem. Gigantické je rovněž množství dat, které bude posílat na zemi; proud dat by mohl za celou dobu trvání mise zahrnout milion Gigabytů. Podle ESA to odpovídá zhruba množství dat 200 000 DVD.
SKUTEČNÝ OBJEVITELSKÝ STROJ Tímto množstvím dat lze Gaiu označit za skutečný objevitelský stroj, který vědcům poskytne množství nových výzkumných podnětů. Může vystopovat tisíce planet, které krouží kolem cizích sluncí, kromě toho velký počet asteroidů a komet uvnitř našeho slunečního systému. Navíc by pak Gaia mohla objevit ve vzdálených galaxiích tisíce explodujících hvězd, takzvané supernovy. Gaia pomůže rovněž při obtížném hledání určitých druhů světelně slabých hvězd; výzkumný satelit by mohl přijít na stopu desetitisícům hnědých trpasličích hvězd. To jsou hvězdy s malým množstvím vnitřní hmoty, jež způsobují jadernou fúzi z vodíku na hélium. Hnědí trpaslíci jsou hvězdy, pro které je neustálá proměna z vodíku na hélium zdrojem energie, kterou hvězdy jako například naše slunce odevzdávají. Kameru navrhli a vyrobili v Astriumu, evropském podniku vesmírných letů. Základní tým projektu tvořili odborníci z Francie, Německa a Velké Británie. Vesmírná observatoř sestává ze dvou teleskopů, ve kterých se nachází 106 CCD detektorů – společně představují kameru s takřka miliardou pixelů. Jen pro porovnání – kamery mobilů a smartphonů mají rozlišení 10 milionů pixelů nebo jen o něco málo víc. /eb/, Zdroj: dpa