V den jarní rovnodennosti, tedy 20. března, byly nedaleko obce Bezvěrov na jejím katastru odhaleny největší sluneční hodiny v ČR a na světě. V porovnání s těmi u nás dosud největšími působí jako obr. Stín, který určuje čas, zde do krajiny vrhá vysílač Krašov tyčící se do výšky 342 m. Využít stínu stožáru jako „rafičky“ (odborně gnómonu) slunečních hodin, o tom uvažoval Václav Sidorjak již delší dobu. Jako vášnivý fotograf a pilot motorového padáku si až několik kilometrů dlouhého stínu prostě nemohl nevšimnout. „Myšlenka vytvořit obří sluneční hodiny z televizního vysílače Krašov mne napadla ve chvíli, kdy jsem poprvé spatřil tuto velkolepou stavbu z ptačí perspektivy,“ popisuje zrod myšlenky obřích slunečních hodin Václav Sidorjak. S nápadem oslovil starostu Bezvěrova Jana Matouška, kterému se myšlenka líbila. „Dnešní společnost hledá originalitu. Tyto obří sluneční hodiny ji nabízejí a to se mi na nich líbí,“ říká starosta Jan Matoušek. „Sluneční hodiny na katastru obce Bezvěrov jsou největší v České republice. Dosud držely rekord sluneční hodiny na náměstí T. G. Masaryka v Třešti s gnómonem v délce 8,21 m. Bezvěrovské sluneční hodiny jsou větší i než dosud největší známé sluneční hodiny na světě Samrat Yantra v prostorách královské observatoře v indickém Džajpuru,“ uvádí Robert Zauer, komisař České knihy rekordů, který se slavnostního odhalení hodin zúčastnil, aby mohl stvrdit jejich rekordní rozměry předáním certifikátu starostovi Bezvěrova. „Krašovský vysílač je významná krajinná dominanta a to jsme chtěli využít,“ dodává Jan Matoušek o novém lákadlu do obce. O slunečních hodinách i historii vysílače Krašov se zájemci mohou dočíst ze dvou infotabulí na nové odpočívce u vysílače. Bezvěrovské sluneční hodiny vznikly jako astronomická zajímavost v Manětínské oblasti tmavé oblohy založené na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje na rozloze 346 km2 v září 2014. Na jejich přípravě a realizaci se podíleli členové Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Astronomický ústav AV ČR
