Přestože největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu 2 m a celkovou hmotností přes 80 t slaví už 50 roků provozu, je ve skvělé technické kondici, za sebou má nepřeberné množství výsledků a před sebou rozšíření pozorovacích programů. Na jeho poslední modernizaci a automatizaci se podílela česká firma ProjectSoft z Hradce Králové, která poté modernizovala téměř všechny další dalekohledy tohoto typu. 50 let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu uplynulo 23. srpna 2017. Perkův dalekohled Dalekohled vyrobila německá firma Carl Zeiss Jena a v Ondřejově byl uveden do provozu 23. srpna 1967. Jde o největší dalekohled v České republice. Tento zrcadlový dalekohled na tzv. německé montáži má průměr zrcadlového objektivu 2 m, používaná ohnisková vzdálenost činí 63,5 m, hmotnost tubusu se zrcadlem činí 33 t, hmotnost všech otáčejících se částí včetně protizávaží pak 83 t. Během 50 let prošel dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982–1987, 1996–1998, 2007), v současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním coudé spektrografu a je plně automatické. Perkův dalekohled se používá k pozorování hvězd, resp. přesněji k měření spekter hvězd. O výstavbu dalekohledu i o rozvoj stelární astronomie v Československu se zasloužil významný astronom doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c., který byl v minulosti např. vedoucím sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru a také ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Právě podle něj byl dalekohled v roce 2012, tedy při příležitosti 45 let činnosti dalekohledu, pojmenován. Stálice české i světové astronomie doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c., během dlouhé a bohaté životní dráhy prožil dětství a začátky studií v čerstvě zrozeném Československu, jenže pak přišel protektorát a uzavření českých vysokých škol, II. světová válka a po ní Vítězný únor 1948, posléze pražské jaro a sovětská invaze 1968 a konečně sametová revoluce 1989. Ve všech těchto životních zkouškách Luboš Perek znamenitě obstál a osvědčil se jako moudrý a statečný člověk i český vlastenec v tom nejlepším smyslu slova. Jeho zásluhy o rozvoj české astronomie byly právem několikrát oceněny, mj. čestným členstvím České astronomické společnosti i udělením Nušlovy ceny. Zasloužil se o vybudování 0,6m reflektoru univerzitní observatoře MU v Brně a 2m Zeissova reflektoru v Ondřejově. Sehrál klíčovou úlohu při založení Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV, jehož ředitelem byl v těžkých letech tzv. normalizace 1968–1975. Byl rovněž předsedou České astronomické společnosti v letech 1989–1992 a zasloužil se tak o její transformaci po období nesvobody. Svým vědeckým dílem zasáhl do řady oborů, především stelární statistiky a dynamiky Galaxie, výzkumu planetárních mlhovin, kosmického práva a problematiky kosmického smetí. Vychoval přitom řadu svých následovníků v čele s L. Kohoutkem, P. Lálou, L. Sehnalem a J. Paloušem. Na mezinárodní scéně reprezentoval českou vědu zejména v komisích a exekutivě Mezinárodní astronomické unie (IAU), organizaci COSPAR, Mezinárodní astronautické federaci (IAF), Mezinárodní astronautické akademii (IAA), Mezinárodní radě vědeckých unií (ICSU) a v úřadu generálního tajemníka OSN pro kosmický prostor. Získal řadu prestižních domácích i zahraničních ocenění, např. Medaili Učené společnosti ČR (2009), jejímž je doyenem. Doc. Perek je i přes svůj rok narození (1919) v obdivuhodné duševní i tělesné kondici a pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR jako emeritní vědecký pracovník. Co Perkův dalekohled pozo ruje S ohledem na klimatické a pozorovací podmínky středočeského Ondřejova bylo rozhodnuto, že přístroj bude primárně určen pro hvězdnou spektroskopii. První spektrum bylo pořízeno 13. října 1967. Od počátku pozorování až do roku 1992 byla hvězdná spektra pořizována na fotografické desky, od roku 1992 se pro pořizování spekter používají elektronické detektory. Spektroskopická pozorování Perkovým dalekohledem vedla k řadě významných vědeckých výsledků, které byly zveřejněny ve formě článků v mezinárodních astronomických časopisech. Za nejvýznamnější lze považovat potvrzení hypotézy o dvojhvězdném původu emise některých B[e] hvězd, což byl nosný program počátků spektroskopických pozorování v Ondřejově. Paralelně s tímto programem probíhalo studium chemicky pekuliárních hvězd kolegy ze Slovenské akademie věd a také studium nov a symbiotických hvězd. Byla publikována řada prací studujících různé dvojhvězdné a mnohonásobné hvězdné systémy. Více jak 20 vícenásobných systémů bylo objeveno právě využitím spektroskopických pozorování Perkova dalekohledu. Významné jsou i studie pulsujících hvězd založené na sériích spektrogramů pořízených tímto dalekohledem. Perkův dalekohled je zapojen i do mezinárodní spolupráce a koordinovaných pozorování. Namátkou můžeme jmenovat studii B[e] hvězdy upsilon Sagittarii, pro niž byla využita spektroskopická pozorování z Ondřejova a interferometrická pozorování z Evropské jižní observatoře (ESO). Dalším příkladem jsou pozorování koordinovaná s družicemi. Například studium hvězdy zeta Ophiuchi ve spolupráci s kanadskou družicí MOST či zapojení s družicí Evropské kosmické agentury (ESA) Gaia, protože coudé spektrograf Perkova dalekohledu umožňuje pořizovat spektra i pro vlnové délky, ve kterých družice Gaia, jejíž datové centrum bylo zřízeno na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, pracuje. Budoucí a začínající pozo rov ací programy V současné době se pozorovací programy Perkova dalekohledu rozšiřují. Jedním je pozorování tzv. eruptivních hvězd (profesor Petr Heinzel), druhým je výzkum exoplanet (vedoucí skupiny dr. Petr Kabáth). Základní otázky výzkumu exoplanet jsou: Jaké je rozložení exoplanetárních systémů ve vesmíru? Jak se exoplanetární systémy vyvíjejí? Jak exoplanety vypadají, tj. mají atmosféry, oceány, případně existují exoplanety vhodné pro život? Skupina se zabývá spektroskopickým pozorováním a potvrzováním kandidátů na exoplanety, kteří byli objeveni vesmírnými misemi Kepler/K2, a v budoucnu se plánuje jejich objevování pomocí misí TESS (NASA) a PLATO (ESA). Pomocí Perkova dalekohledu určujeme parametry exoplanetárních soustav pomocí měření radiálních rychlostí. V rámci tohoto výzkumu spolupracujeme s Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo V rámci skupiny se také zabýváme výzkumem exoplanetárních atmosfér. Exoplanetární atmosféry je nutné pozorovat velkými dalekohledy, nicméně Perkův dalekohled je ideální přistroj, který pomůže vybrat zajímavé kandidáty pro větší dalekohledy, například na observatořích ESO (Evropská jižní observatoř). Nyní připravujeme publikaci o atmosféře exoplanety GJ3470b, která bude prezentovat výsledky měření pomocí dalekohledů na Kanárských ostrovech. Astronomický ústav AV ČR
